Park Folimanka (Nusle)

Nuselské údolí se někdy lidově nazývá Jamrtál. Název pochází z německého Jammer Tal neboli Údolí nářku či Slzavé údolí, z doby zpustošení za třicetileté války. Fidlovačka je jméno ševcovské slavnosti, která se v údolí konávala. Jezerka bývala oblíbeným výletním místem nesoucím pojmenování po údajné lázni kněžny Libuše.

Nejvodnatější a nejdelší z pražských potoků zformoval údolí mezi Viničními Horami (Vinohrady) a vrchem Karlov na severní straně a Pankráckou plání a Vyšehradem na straně jižní. Na stráních se nacházely vinice, podle kterých se zde říkalo Viniční údolí a Vinný potok. Dnešní název Botič se odvozuje od "botnání" resp. "bobtnání", protože voda často nabývala na objemu a vylévala se ze břehů. Výstavba Hostivařské přehrady Botič výrazně zkrotila, ale ne úplně. Povodeň z roku 2013 máme stále v čerstvé paměti.

Náhon vedoucí k Vyšehradskému mlýnu najdeme ještě na mapě z poloviny 19. století a klikaté meandry Botiče u Folimanky ještě koncem 19. století. Nicméně, Nusle se rozvíjely, proto kolem roku 1910 došlo k regulaci a narovnání toku Botiče v novém korytě. Zástavba na jih od Botiče za Přemyslovým nábřežím (dnes Sekaninova ulice) mohla růst dále. V roce 1922. kdy Nusle i Vinohrady byly připojeny k Velké Praze, již stálo i v ulici Jaromírova a Oldřichova množství činžovních domů.

Novoměstské gotické hradby byly vybudovány kolem nově založeného Nového Města pražského za vlády Karla IV. v letech 1348-1350. Tedy za neuvěřitelné dva roky. Roky 1316 a 1378 jsou roky narození a úmrtí Karla IV. Celková délka hradeb byla téměř 3,5 km a vedly od Vyšehradu, kolem Karlova, dále po trase dnešní magistrály dnešní ulicí Sokolovskou, Wilsonovou, přes Těšnov, kolem Petrské čtvrti až k Vltavě. Po roce 1600 bylo opevnění upravováno. V 70. letech 19. století bylo zahájeno bourání hradeb. Bránily totiž rozšiřování města a propojení Nového Města a Královských Vinohrad.

Pod novoměstskými hradbami na svazích nad Botičem se kdysi rozléhaly vinice. Jedním z vlastníků byl ve 14. století měšťan Jakub Folman (nebo Foleman i Foliman). Jeho jménem se pak nazývala i viniční usedlost čp. 66, která se v údolí nacházela od 18. století až do 60. let minulého století. Také její vlastníci majitelé se střídali. Od roku 1808 ji vlastnil baron Jakub Wimmer, který přispěl ke zvelebování údolí. Obnovil vinice, vysadil ovocné sady, opravil rozbité a nesjízdné cesty a vybudoval tu anglický park. V roce 1918 ji od jeho dědiců koupil Spolek pro zřízení ortopedického pavilonu dětského v Praze. Došlo k dílčím úpravám, ale v polovině století přešel dům s pozemky do vlastnictví obce. Plány na přestavbu ustoupily záměrům na rozvoj praku a stavba byla stržena. Kde vlastně stávala? Bylo to pod kostelem na Karlově, zhruba v místech dnešního kiosku s občerstvením s vydlážděným kopečkem naproti.

Provoz Nuselského mostu pro automobily byl zahájen 22. února 1973 (tehdy nesl jméno Klemeta Gottwalda). O více než rok později, 9.5.1974, začaly tubusem mostu projíždět soupravy metra. V roce 1967 bylo kvůli stavbě pilířů mostu strženo 17 domů ve Svatoplukově ulici. Stavba je dlouhá 485 metrů, její výška je 42 m. Z mostu je působivý výhled do údolí na obě strany.  

Sportovní hala Folimanka byla postavena v letech 1973-1977 podle návrhu architekta Jiřího Siegla ze Sportprojektu. Půdorys má 40 x 40 m. Plášť tvoří ocelové rámy, tmavá skla a černá břidlice, což vytváří dojem černého diamantu v údolí. Velká basketbalová hala pojme na tribuně až 1200 diváků. Pod tribunou je menší hala využívaná pro judo. V hale působí špičkový basketbalový klub USK Praha, Před halou je umístěna socha basketbalisty v nadživotní velikosti. Autor Zdeněk Němeček ji nazval Soustředění.

Pro stavbu krytu dokončeného v roce 1962 byla využita štola vybudovaná již za 2. světové války. Rozloha krytu je 1332 m2 a ukrýt se v něm může 1300 osob po dobu 72 hodin. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční. Jednou měsíčně je otevřen pro veřejnost.  

Sousoší Tři tvoří postavy tří dětí hrajících si na malé vodní kaskádě - Fanda, Julie a Milouš. Autorem sousoší z roku 1975 je Bohumil Zemánek. Ten je rovněž autorem soch Čenda a Pepina, které byly na tzv. Velké kaskádě a v současnosti jsou do jejího opravení uloženy v depozitáři. Dalšími sochami z Folimanky ze 70. a 80. let jsou díla Václava Frydeckého (Medvědí rodina, Gymnastka), Zdeňka Němečka (Soiustředění/Basketbalista), Jiřího Kryštůfka (Svlékání). V roce 2011 bylo instalováno dílo Krištofa Kintery (Z vlastního rozhodnutí - Memento Mori). Z depozitáře se do parku vrací Jaroslava Hladkého Skateboardista, opravená s využitím prostředků z veřejné sbírky.

Správná odpověď je altán. Městská část Praha 2 zahájila po roce 2005 na základě programu využití Folimanky sérii postupných úprav. V první etapě (2007) byl postaven altán, domek s občerstvením a veřejnými toaletami, nové mostky přes potok a začala výsadba nových stromů a keřů. Dále bylo postaveno nové multifunkční dětské hřiště, hřiště pro míčové hry a kašna. Novější úpravou byla revitalizace Sluneční stráně pod hradbami i se schodištěm propojujícím přístup do ulice Horská (2017), přibyla dvě nová mlhoviště, fitness prvky a venkovní posilovna. Bylo opraveno schodiště nad sportovní halou a malá vodní kaskáda. Nejnovějším objektem z roku 2022 je multifunkční volnočasový areál v prostoru pod Nuselským mostem a výsadba další zeleně.