Adolf Liebscher
Český malíř, příslušník generace Národního divadla. Jeden z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Bratr malíře Karla Liebschera, otec architekta a malíře Adolfa Liebschera mladšího. S jeho tvorbou se setkáváme na několika místech v Praze 2.
Adolf Liebscher se narodil 11. března 1857 v Praze, zemřel 11. června 1919 v Potštejně.
Narodil se 11. března 1857 v Praze na Novém Městě v rodině stavebního inženýra Josefa Liebschera. Rodina se po asanaci přestěhovala na Staré Město (V Kolkovně č. 3). Adolf po absolvování české reálky v Praze navštěvoval tříletý kurs pro učitele kreslení na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni. Upozornil na sebe účastí v soutěži na výzdobu foyeru Národního divadla (1879), kde vytvořil osm lunetových alegorií dramatických umění (Melodrama, Operetta, Fraška, Epos, Veselohra, Ballet, Opera a Drama) umístěných na chodbě divadla. Několik měsíců strávil v Itálii a poté působil jako učitel kreslení na pražské technice. Vypracoval se na jednoho z nejpopulárnějších umělců 80. a 90. let 19. století. Byl malířem českých dějin, úspěšným v soutěžích o výzdobu nových staveb.
Mezi jeho díla patří okenní vitráže v kostele sv. Ludmily a nástropní malby hlavního sálu Národního domu na Vinohradech představující Apoteózu císaře Karla IV. (1894), výzdoba kaple sv. Kříže v Zemské porodnici v Apolinářské ulici. Jeho sgrafiti zdobí domy na Karlově náměstí č. 17, v Trojické ulici č. 18. Vytvořil malbu Senoseč pro Gröbeho vilu v Havlíčkových sadech.
Zúčastnil se soutěží na zhotovení sgrafit pro Rudolfinum (1884) a pro nádvoří Národního muzea (1887). Zhotovil řadu dekorativních maleb pro další budovy v Čechách a na Moravě – vilu Ottomara Klingera v Novém Městě pod Smrkem, Besední dům ve Vyškově, průčelí radnice a záložny v Kolíně, kapli v Lochovicích a kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlonicích. Je autorem slavnostní opony divadla v Lublani.
Vytvořil řadu historických výjevů (Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou , Žižka před Kutnou Horou), krojových studií (Morava a Slovensko ,Valašská Madonna) a oltářních obrazů. Byl rovněž plodným ilustrátorem – například Vrchlického Sv. Prokopa, ČechovaVáclava z Michalovic, Ottovy výpravné publikace Čechy nebo Sedláčkova monumentálního díla Hrady a zámky. Mnoho jeho ilustrací uveřejnily i časopisy Zlatá Praha a Světozor. Své práce založil na pečlivém studiu a vyjadřoval je efektní, dramaticky živou kresbou. Spolu s bratrem Karlem vytvořili na zakázku Klubu českých turistů pro pavilon na Všeobecné výstavě (1891) panoramatický obraz Švédové na Karlově mostě, umístěný v petřínském bludišti. Své vlastenecké cítění vyjádřil v cyklu 21 temperových obrazů, nazvaném České elegie, jejž poprvé vystavil roku 1903. U příležitosti 600. výročí první pražské defenestrace byl často prezentován i Liebscherův obraz Svržení konšelů z Novoměstské radnice.
Adol Liebscher bydlel v Legerově ulici čp. 1882/43. Ateliér měl v původním domě v Lublaňské čp. 398/18.
Zemřel 11. června 1919 v Potštejně a je pochován na Vyšehradě v hrobě 15-64.
Díla v Praze 2: okenní vitráže v kostele sv. Ludmily
nástropní malby v Národním domě
výzdoba kaple sv. Kříže v Zemské porodnici
výzdoba Gröbeho vily
fresky na domech Karlovo nám. 17, Trojická 18
Datum vytvoření: 20.7.2018 17:17
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba
