Josef Augustin Paukert: reliéf Adolfa Liebschera na Vyšehradském hřbitově (Vyšehrad)

Adolf Liebscher byl nejmladším ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera a jeho ženy Marie rozené Fischerové. Po asanaci Starého Města se rodina přestěhovala do novostavby v ulici V Kolkovně čp. 921/3, který je dodnes vyzdoben Liebscherovými malbami. Adolf Liebscher se řadí mezi generaci výtvarníků Národního divadla a byl velmi plodným a uznávaným umělcem. S jeho dílem se můžeme setkat na mnoha stavbách po celé republice, ale řadu z nich najdeme i v Praze 2. Například malbu Senoseč na Gröbeho vile v  Havlíčkových sadech či malby na činžovním domě v  Trojické ulici čp. 397/18. Je autorem malovaných oken v  kostele sv. Ludmily na náměstí Míru, za něž obdržel v soutěži první cenu. Velice mnoho jeho ilustrací nabízely čtenářům stránky časopisů Zlatá Praha či Světozor. Jeho velice známým dílem je například panoramatický obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě , který vytvořil spolu s bratrem pro Zemskou jubilejní výstavu v Praze roku 1891 a který byl později umístěn v bludišti na Petříně.

V hrobě č. 15-64 na Vyšehradském hřbitově je spolu s ním pochován i jeho syn Adolf Liebscher ml. (narozen 3. května 1887, zemřel 27. září1965), který byl významným českým architektem a urbanistou, ale i zdatným malířem.

Josef Augustin Paukert byl původní profesí uměleckým zámečníkem. Na Uměleckoprůmyslové škole v Praze nastoupil do přípravky Celdy Kloučka a studoval v ateliéru Stanislava Suchardy. Získal školní stipendium v italském Římě, kde se záhy prosadil a nakonec zde tvořil deset let. V letech 1919 až 1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a po roce 1950 Svazu československých výtvarných umělců. Z celé řady jeho děl jmenujme alespoň reliéf a čtyři figurální sochy (Úředník, Horník, Textilník a Zemědělec) na budově Penzijního ústavu zaměstnaneckých pojišťoven v  Dittrichově ulici čp. 337/9 v Praze 2.