Josef Augustin Paukert: reliéf Adolfa Liebschera na Vyšehradském hřbitově (Vyšehrad)

Adolf Liebscher byl nejmladším ze čtyř synů c. a k. stavebního inženýra Josefa Liebschera a jeho ženy Marie rozené Fischerové. Po asanaci Starého Města se rodina přestěhovala do novostavby v ulici V Kolkovně čp. 921/3, který je dodnes vyzdoben Liebscherovými malbami. Adolf Liebscher se řadí mezi generaci výtvarníků Národního divadla a byl velmi plodným a uznávaným umělcem. S jeho dílem se můžeme setkat na mnoha stavbách po celé republice, ale řadu z nich najdeme i v Praze 2. Například malbu Senoseč na Gröbeho vile v  Havlíčkových sadech či malby na činžovním domě v  Trojické ulici čp. 397/18. Je autorem malovaných oken v  kostele sv. Ludmily na náměstí Míru, za něž obdržel v soutěži první cenu. Velice mnoho jeho ilustrací nabízely čtenářům stránky časopisů Zlatá Praha či Světozor. Jeho velice známým dílem je například panoramatický obraz Boj Pražanů se Švédy na Karlově mostě, který vytvořil spolu s bratrem pro Zemskou jubilejní výstavu v Praze roku 1891 a který byl později umístěn v bludišti na Petříně.

V hrobě č. 15-64 na Vyšehradském hřbitově je spolu s ním pochován i jeho syn Adolf Liebscher ml. (narozen 3. května 1887, zemřel 27. září1965), který byl významným českým architektem a urbanistou, ale i zdatným malířem.

Josef Augustin Paukert byl původní profesí uměleckým zámečníkem. Na Uměleckoprůmyslové škole v Praze nastoupil do přípravky Celdy Kloučka a studoval v ateliéru Stanislava Suchardy. Získal školní stipendium v italském Římě, kde se záhy prosadil a nakonec zde tvořil deset let. V letech 1919 až 1949 byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a po roce 1950 Svazu československých výtvarných umělců. Z celé řady jeho děl jmenujme alespoň reliéf a čtyři figurální sochy (Úředník, Horník, Textilník a Zemědělec) na budově Penzijního ústavu zaměstnaneckých pojišťoven v  Dittrichově ulici čp. 337/9 v Praze 2.