Jan Böhm (Vinohrady)

Jan Böhm se narodil 25. listopadu 1888 na pražských Královských Vinohradech, pokřtěn byl v kostele sv. Ludmily. Dle záznamů v matrice bydlel s rodiči v domě Krameriova č. 233, dnešní ul. Americká. Svými plantážemi růží proslavil město Blatná na Strakonicku, kde zemřel 4. dubna 1959, a kterému se  dodnes říká Město růží…

Na základní školu chodil ve Vršovicích. U svého otce Jana Nepomuka Böhma, zahradníka a jednoho z otců zakladatelů "českého růžařství“, který vynikal kromě šlechtění růží v pěstování narcisů, tulipánů a hyacintů, se později vyučil stejné profesi. Po tříleté praxi v Německu, následně v Lucembursku či Francii, se mladý Jan definitivně rozhodl věnovat pěstování růží.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, duben 2024

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Po první světové válce (během níž bojoval jak na ruské, tak na italské frontě), dostal od svého otce kus půdy v Blatné , a když se oženil s Marií Minaříkovou, začali společně zahradničit. Böhm vykopával plané šípky po mezích a lesích a sázel je na svém pozemku. V té době tu zahradníci pěstovali hlavně zeleninu a jeho počínání se vysmívali. Na jaře 1919 zasadil na dvouhektarovém pozemku pět tisíc růžových pláňat a začal je šlechtit. Po dvou letech se dočkal prvních výsledků. V roce 1923 se mu podařilo vyšlechtit svou první růži, kterou pojmenoval po nejstarší dceři Máňa Böhmová. Zájem o růže, které prodával hlavně v Praze, stoupal. Podnik rostl, přicházely objednávky ze zahraničí, a to až z Egypta, Indie, Japonska nebo Číny. K dalším přikoupeným pozemkům tak přibyla balírna a prostor, kam se na zimu ukládaly keře, připravené pak na jaro k expedici. Po 10 letech se stalo Böhmovo růžařství největším podnikem v Blatné, růžím zdejší drsnější podnebí svědčilo, neboť se tak stávaly odolnější vůči chorobám a škůdcům.

Na začátku 30. let jeho plantáže i ve srovnání s evropskými pěstiteli patřily k největším. Začalo se mu říkat Baťa v růžích. Do roku 1950 Böhm stihl vyšlechtit přes 120 nových odrůd růží, získal rovněž několik ocenění, mimo jiné 14 zlatých medailí na významných výstavách v západní Evropě, což mu získávalo široký věhlas. Dlouhé roky např. udržoval korespondenci se slavným I. Mičurinem. Organizoval také mimořádné výstavy a procházky po plantážích v Blatné, na které někdy dorazilo až 25 tisíc lidí, což byla pro město obrovská reklama. Böhm intenzivně propagoval šlechtitelskou činnost nejen knihami a články v časopisech, ale také kvalitními katalogy vlastních růží. Kromě svých novinek uváděl na trh i výtvory ostatních šlechtitelů, např. přispěl k rozšíření Geschwindových růží. 

Odrůdám růží dával poetická a vlastenecká jména (Bohemia, Vltava, Blatná, ČSR, Kde domov můj, Smetana, Alois Jirásek, Božena Němcová, Jan Hus ad.). Některé pojmenoval po významných prvorepublikových politicích (Dr. Karel Kramář, Alois Rašín). Svou vlastní odrůdu od něj během návštěvy v Blatné v srpnu roku 1935 dostal i tehdejší ministr zahraničí Edvard Beneš. Když v roce 1937 zemřel prezident Masaryk, poslal Böhm do Prahy 25 tisíc růží k uvití pohřebních věnců.
O rok později vyšlechtil růži, kterou pojmenoval T. G. M.

Böhmův podnik v Blatné byl v roce 1952 nemilosrdně znárodněn. Avšak jeho odrůdy růží mají dodnes místo jak u nás, tak v mnohých evropských rozáriích, a samozřejmě má své pokračovatele. Největší sbírka Böhmových odrůd se nachází v botanické zahradě Europa-Rosarium v Sangerhasenu v Německu.

Na počest Krále růží Jana Böhma byly 3. listopadu 2022 na náměstí Míru v blízkosti baziliky sv. Ludmily vysazeny dva keříky bílé odrůdy Ave Maria, posvěcené otcem Jakubem Berkou. Na akci byli zástupci Knihovny Antonína Švehly, ÚZEI, Prahy 2, Prahy 10, města Blatná a potomci rodiny Böhmových.