Jan Němec (1967). Autor: Eric Koch / Anefo; – Nationaal Archief, CC BY-SA 3.0

Jan Němec (Vinohrady)

Filmový režisér, scénárista, fotograf, producent, v 60. letech představitel Československé nové vlny; po návratu z nuceného exilu v roce 1989 vysokoškolský pedagog FAMU.

Narodil se 12. června 1936 v Praze, zemřel 18. března 2016 v Praze.

Sdílet

Jan Němec vyrůstal na Vinohradech, kde jeho matka pracovala jako obvodní oční lékařka, otec byl elektroinženýr a dlouholetý ředitel zkušebny Elektrotechnického svazu československého.

Od dětství se věnoval hudbě – hrál na klavír a klarinet. Na konci studií na jedenáctiletém gymnáziu v Londýnské ulici se proto rozhodoval mezi studiem hudby či filmu. Nakonec udělal příjímací zkoušky na FAMU (1954 – 1960), kde absolvoval vynikajícím krátkým snímkem Sousto, natočeným podle povídky Arnošta Lustiga. Už jeho první celovečerní film  Démanty noci (1964), sugestivně natočený příběh o útěku dvou českých mladíků z transportu smrti, mu zajistil mezinárodní uznání.  Zařadil se mezi představitele tzv. československé nové vlny. Svými dalšími existenciálními a abstraktně strukturovanými filmy, na nichž se významnou měrou podílela jeho první žena a další osobnost nové vlny, režisérka, scénáristka a výtvarnice Ester Krumbachová, potvrdil smysl pro absurdní grotesku a výtvarnou stylizaci obrazu, jak např. ve filmu O slavnosti a hostech (1966), kde v hlavní roli exceloval jeho spolupracovník, herec a hudební skladatel Jan Klusák (Blanická).

V srpnu 1968 natáčel J. Němec tajně sovětskou invazi a filmový materiál dostal do Vídně; tyto jeho záběry byly jako jediné vysílány západními televizemi a posléze byly použity v americké adaptaci Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí (1988).

Roku 1969 byl vyhlášen za nejlepšího světového režiséra roku 1969 (odborný angl. časopis Film and Filming). V témže roce se oženil se zpěvačkou Martou Kubišovou, manželství trvalo do roku 1972. V té době měl již definitivní zákaz tvorby. V roce 1974 byl pod nátlakem donucen opustit zemi, v exilu pobýval ve Francii, Německu, Velké Británii, Švédsku a později v USA.

Po návratu do vlasti v roce 1989 natočil mimo jiné filmy V žáru královské lásky, Jméno kódu Rubín, Toyen. Jeho snímek Noční hovory s matkou z roku 2001 získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Locarnu. Dokončení svého posledního autobiografického snímku Vlk z Královských Vinohrad (2016) se již nedožil. Věnoval se pedagogické činnosti na FAMU, přednášel na Katedře dokumentární režie a Katedře hrané režie, kterou v letech 2012-2013 také vedl; natočil řadu dokumentů v rámci TV série GEN a OKO (portréty Arnošta Lustiga, Jana Hammera, Ester Krumbachové, Marty Kubišové, Františka Listopada ad.).

Galerie: 
filmový plakát, NFA
filmový plakát
Narození
12.6.1936
Úmrtí
18.3.2016 (79 let)
Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 5.5.2020 12:45
Datum vytvoření: 5.5.2020 12:33