Zvětšit mapu
Zmenšit mapu
Průčelí, sv. Ludmila

Kostel sv. Ludmily (Vinohrady)

náměstí Míru, Praha 2-Vinohrady

Josef Mocker

1887–1893 (stavba), 1893–1905 (interiér)

Sdílet

Položení základního kamene kostela sv. Ludmily 25.11.1888

Slavnost položení základního kamene se konala 25. 11. 1888.  Předcházelo jí dne 8.11.1988 schválení  projektu farního kostela sv. Ludmily od architekta Josefa Mockera, dostavitele svatovítské katedrály. Na místě stavby kostela byly ještě v roce 1884 lány žita, pak cirkus a zvěřinec.

Posvěcení kostela sv. Ludmily 8.10.1893

Od položení základního kamene 25. listopadu 1988 stavba pokračovala velmi rychle. Roku 1892 navštívil Královské Vinohrady a stavbu chrámu sám císař František Josef I. Na chrám též přispěla kabinetní kancelář z Vídně. Velkolepá slavnost jeho posvěcení byla stanovena na 8. 10. 1893. Slavnost byla velkolepá, Hlavním světitelem byl pražský arcibiskup František de Paula kardinál Schönborn se dvěma biskupy. 

Historie:

Podnětem ke stavbě římskokatolického kostela v obci, která nesla od roku 1867 název Královské Vinohrady a byla roku 1879 povýšena na město, se stalo 40. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn, připadající na 2. prosince 1888. Odtud plyne dobový termín „votivní chrám“, který používali reprezentanti Královských Vinohrad po způsobu vídeňského Votivního chrámu (iniciovaného roku 1854 arcivévodou Ferdinandem Maxmiliánem na památku nezdařeného atentátu na císaře Františka Josefa I.). Mladá obec, jejíž nezastavěné pozemky ležely těsně za pražskými hradbami a staly se lukrativní po zrušení pevnostního statutu města Prahy (1866), řešila stavbou kostela také praktickou otázku vlastní duchovní správy, která zprvu sídlila v Michli, pak ve Vršovicích a od října 1884 ve školní kapli v nynější Belgické ulici.

Vypracováním plánů pověřila v říjnu 1887 komise složená ze zástupců města, arcibiskupské konzistoře a duchovní správy architekta Josefa Mockera (1835–1899), který je předložil do měsíce s rozpočtem 369 922 zl. rakouské měny. Položení základního kamene se konalo 25. listopadu 1888. Velkolepá slavnost posvěcení kostela se konala 8. 10. 1893.

Popis:

Autorem návrhu byl architekt Josef Mocker. Vložením čtyř diagonálně umístěných vstupů do křížení kostela a umístěním sakristie a křestní kaple po stranách presbytáře vytvořil architekt v exteriéru řešení, které opticky přibližuje městský kostel katedrálnímu závěru s věncem kaplí.
Snaha přiblížit městský farní kostel náročné katedrální kompozici je nepochybná i v západním dvouvěžovém průčelí vinohradského kostela, kde Mocker navrhl rozetu a ústupkový portál s bohatou sochařskou výzdobou. Její hlavní část představují reliéfy Boha Otce, sv. Ludmily a sv. Václava (1893) od Josefa Václava Myslbeka. V nikách po stranách hlavního portálu byly v roce 1902 umístěny sochy sv. Prokopa od Františka Hergessela a sv. Vojtěcha od Františka Procházky. Reliéfy čtyř evangelistů v rozích rámování rozety vytvořil Josef Čapek (1892). Zbývající sochy ‒ sv. Ludmila a a sv. Cyril v západním štítu, sv. Metoděj v jižním štítu ‒ pocházejí od Bernarda Otty Seelinga (1893).

Vnitřní výzdoba:

Malířskou výzdobu klenby vytvořili známí rakouští nazaréni Josef a Karel Jobstovi. V roce 1896 byla vypsaná soutěž na vitraje, určená pouze pro umělce české národnosti, a postupně byly sklomalby osazeny podle návrhů Josefa Mockera, Františka Sequense, Adolfa Liebschera, Františka Urbana a Zikmunda Rudla. Hlavní kovový oltář ciboriového typu a šestici svícnů provedl podle návrhu Antonína Turka cizelér František Houdek až v roce 1905. Zvony sv. Ludmily, Václava, Prokopa, Vojtěcha a Marie ulila pražská firma Arnošta Diepolta v roce 1893. Tyto zvony byly během první světové války rekvírovány a zbyl jen malý umíráček, který častým užíváním puknul a po přelití měl údajně protivný nepříjemný hlas. Až v roce 1925 byly posvěceny nové zvony z dílny Richarda Herolda v Chomutově. Kromě čtyř zvonů pojmenovaných stejně jako ty první, k nim přibyl nový umíráček sv. Josef. Čtyři velké zvony podlehly válečné rekvizici 10. dubna 1942, takže na věži zůstal celých padesát let pouze umíráček.

Zvony, které se v současnosti nacházejí v severní věži, sem byly vyzdviženy pražským zvonařem Rudolfem Manouškem v roce 1993. Toho roku byl v Brodku u Přerova odlit ve zvonařství Dytrychová nový zvon sv. Václav a spolu s ním byly do věže zavěšené dva další zvony, převezené z nedalekého kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad na Vinohradech. Zvon sv. Václav má ladění ges1, spodní průměr1148 mm a hmotnost 850 kg. Menší zvon s laděním a1 má spodní průměr 951 mm, hmotnost 490 kg a v roce 1948 jej odlil R. Manoušek v České u Brna pro seminární kostel sv. Vojtěcha.  Nejmenší zvon s laděním c2 má spodní průměr 695 mm, hmotnost cca 300 kg a byl odlit Adamem Schraubem v polské Nise roku 1607. Tento zvon pochází z kostela sv. Archanděla Michaela v Dětřichovicích u Bruntálu. Při rekvizici v roce 1942 byl odvezen až do Německa, ale po válce byl spolu s několika dalšími zvony vrácen do Československa a jako tzv. restituční zvon rovněž zavěšen v seminárním kostele sv. Vojtěcha v Praze Dejvicích. Po nástupu komunistů byl seminář zrušen a oba zvony našly nové uplatnění ve zvonici kostela Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad, odkud putovaly spolu se sv. Václavem do chrámu sv. Ludmily.

Galerie: 
Průčelí, sv. Ludmila
Josef Mocker, návrh průčelí kostela sv. Ludmily (převzato ze Zlatá Praha, 1888)
Kostel sv. Ludmily před dostavbou severní části náměstí, kolem 1900
Portál, sv. Ludmila
sv. Ludmila
Transept, sv. ludmila
Katastrální územíAdresa
náměstí Míru
12000 Praha 2 - Vinohrady
Česká republika
50° 4' 31.962" N, 14° 26' 13.758" E
Literatura: 
Kolektiv autorů, Slavné stavby Prahy 2, FOIBOS BOOKS, s. 148–151, Praha 2011.
Návrh chrámu sv. Ludmily v Král. Vinohradech (dle kresby J. Mockera), Zlatá Praha VI, 1888–1889, č. 4, 14. 12., 45, 47, 48.
Antonín Turek, Votivní chrám Páně sv. Ludmily na Král. Vinohradech, Method XX, 1894, s. 25–29.
Vojtěch Volavka, Soupis díla J. V. Myslbeka, Praha 1929, s. 63–64, 119.
Dalibor Prix (ed.), Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vinohrady, (v tisku, zde veškerá literatura).
Datum poslední aktualizace: 4.12.2019 10:17
Datum vytvoření: 20.7.2018 11:42

Mohlo by vás zajímat