Jan Nepomuk Böhm (Vinohrady)

Zakladatel zahradnického rodu Jan Nepomuk Böhm se narodil 24. května 1857 v Blatné v rodině učitele. Zde absolvoval základní školu a vyučil se zahradníkem v zámecké zahradě u barona Roberta Hildprandta. Poté se vydal na zkušenou do Bavorska, kde strávil několik let v zahradnickém závodě semenářské a školkařské firmy E. Fürsta. Po návratu do Prahy pracoval v císařské zámecké zahradě na Hradčanech, kde se postupně vypracoval na vedoucí pozici. Dokonce mu byla svěřena práce na rekonstrukci části zdejší královské zahrady. V té době byl mimořádným posluchačem pražské univerzity, kde navštěvoval přednášky profesora a českého botanika Ladislava Josefa Čelakovského. Studoval i uměleckou průmyslovou školu.

Po 10 letech se osamostatnil a roku 1885 si pronajal zahradu na Královských Vinohradech. Jeho zahradnictví a dům bychom našli v tehdejší Krameriově ulici 233. Dnes je to již ulice Americká. V roce 1888 se podruhé oženil a vzal si učitelku Marii Moslerovou, která pocházela z Opavy. Na Královských Vinohradech se jim 25. listopadu 1888 narodil syn Jan Böhm.

Díky věnu a podpoře manželčina otce zakoupil v roce 1890 pozemky ve Vršovicích u starého hřbitova, kde založil zahradnictví. Rozprostíralo se od dnešního náměstí Svatopluka Čecha až ke Kodaňské ulici. Se svojí rodinou bydlel uprostřed zahrady v domě nad náměstím Svatopluka Čecha v tzv. Böhmovce v čísle 343. Po zrušení hřbitova byl na náměstí i pozemcích, které farnosti Jan Nepomuk Böhm odprodal, postaven v letech 1929–1930 kostel sv. Václava podle projektu architekta Josefa Gočára (odborníky považovaný za jednu z nejzdařilejších funkcionalistických církevních staveb v Česku).

V roce 1902 napsal Bedřich Šplíchal ve své knize Paměti obce Vršovické u Prahy: „Jan Böhm má přes 10.000 trsů růží a 60.000 hrnků fialek a jiných květin a jeho závod dodávání květin a vití věnců a vázání kytic jest velice známý.“ Böhm začal ve velkém množství pěstovat hyacinty, narcisy a tulipány podle holandských zahradníků. Postupně se stal proslulým zahradníkem a šlechtitelem v Praze a okolí. Každoročně ve svém zahradnictví pořádal výstavy zabývající se pěstováním hyacintů a tulipánů. Návštěvníci tak mohli ve Vršovicích obdivovat půl milionu těchto kvetoucích cibulovin.

V roce 1891 vystavoval své výpěstky na Jubilejní zemské výstavě, která se konala v pražské Stromovce. Za své exponáty získal čestnou cenu města Prahy a jubilejní medaili.

V roce 1894 založil Spolek zahradníků pěstitelů pro Prahu a okolí, dále spoluzaložil Ústřední jednotu českých zahradníků. Stál u vzniku odborného časopisu „Pražská zahradní burza“, který po dlouhá léta svým nákladem vydával a redigoval. Pro zahradnické časopisy psal odborné články, které se především týkaly množení a pěstování cibulovin.

Spolu s manželkou vychoval 8 dětí, kterým vštěpoval lásku k přírodě. Jeho synové se vyučili zahradníky v jeho vršovickém závodě a pokračovali v rodinné zahradnické tradici. Například Jan (1888–1959) se stal slavným pěstitelem růží v Blatné. Vyšlechtil přes 120 nových odrůd a byl známý jako Král růží z Blatné. Také on publikoval odborné články a pořádal výstavy.

V rodinné tradici pokračoval i další syn - Čestmír Böhm (1893-1966), který v pražských Malešicích pěstoval skalničky. V ulici Nad Vodovodem pořádal výstavy alpínek, trvalek, jehličnanů, atd. Stal se prvním českým velkopěstitelem velké nabídky horských rostlin. Jeho rostliny chodili obdivovat a nakupovat slavné osobnosti první republiky, například se jednalo o Karla Čapka, Alici Masarykovou nebo Hanu Benešovou.

Jan Nepomuk Böhm zemřel v Praze 8. ledna 1944.