Josef Beránek. Zdroj: M.Frankl

Josef Beránek (Vinohrady)

Vinohradský uzenář a úspěšný podnikatel, který na Tylově náměstí vybudovat komplex zahrnující řeznictví, tržnici, restauraci, hotel a v zadním traktu do Londýnské i biograf.

„Firma páně Beránkova je největší firmou svého druhu v celém Předlitavsku. Zaměstnává na 170 osob a provozuje ve velkém i malém řeznictví, uzenářství, zvěřinářství a obchod s rybami jak sladkovodními tak mořskými. Velmi silný je též export sádla, šunek a uzenářského zboží do všech evropských států.“

Takto velkolepě byl popsán Beránkův vinohradský závod v novinách v únoru 1912. Bylo to již více než dvacet let od chvíle, kdy roku 1889 (některé prameny naopak uvádí rok 1887), mladý Josef Beránek, rodák z vesnice Horka nedaleko Úval, převzal od předchozího majitele řeznický obchod na Tylově náměstí v domě čp. 629. Právě toto vinohradské náměstí a jeho nejbližší okolí se stalo postupně centrem Beránkova obchodního impéria. Již koncem 19. století zde Beránek vybudoval úspěšný podnik s řeznickým a uzenářským zbožím, který položil základ jeho dalšího podnikání: „Zakladatel firmy Josef Beránek nezhrdl, nezpyšněl, zachoval si lásku ku práci. Spolu se svým bratrem vede a řídí celý závod, a také jeho choť je po celý den přítomna ve firmě.“ S manželkou Marií měl Josef Beránek pět dětí, čtyři syny a dceru. Beránek rozšířil svoje aktivity i do sousedního domu a ve sklepeních a ve vnitrobloku postupně vybudoval moderní chladírny masa a uzenářské dílny. Své místo zde našly i skladiště, stáje a firemní garáže. Vyhlášenou pochoutkou se stala Beránkova pražská šunka, která byla i úspěšným vývozním artiklem: „Proslavené pražské šunky z velkozávodu Beránkova rozcházejí se po celém světě a které žádná jiná uzenářská světová firma napodobiti nedovede, a které vyrábějí se pod specielním dozorem a účasti samotného majitele.“ Vyhlášenou se stala Beránkova tržnice, která nabízela denně čerstvé maso, uzenářské výrobky a další druhy potravin. V roce 1914 byl podnik rozšířen o kavárnu a velkorestauraci. V té době se již Beránek pyšnil titulem c. k. dvorní dodavatel. Velmi oblíbená a cenově dostupná byla i Beránkova lidová jídelna, „která jest upravena podle nejlepších zkušeností po vzoru velkých měst amerických a k největšímu pohodlí konzumentů. Oddělení uzenářské s rychlým občerstvením podává vše co lze v moderní jídelně žádati; veškeré výrobky teplé i studené. Jídelní lístek řídí se dle ročního období a obliby navštěvovatelů.“

Největší sláva a rozvoj Beránkových podniků ovšem spadá do období první republiky. Již v roce 1920 byl otevřen velkolepý „Slovanský hotel“, který později po celkové přestavbě a dostavbě zadního traktu do Londýnské ulice nabízel roku 1929 dnes těžko neuvěřitelných 300 moderně zařízených pokojů. Hotel a jeho vyhlášená restaurace se prakticky okamžitě staly oblíbeným místem pro svatební hostiny, pořádání různých kongresů a dalších společenských akcí: „Každého večera schází se tam společnost i jednotlivci, aby při znamenité večeři z vyhlášené kuchyně a při výtečných nápojích z velkorestauračních sklepů, pobavili se a poslechli koncert proslulé umělecké kapely.“ Populární bylo také Beránkovo kino, premiérový biograf Beránek, otevřený v létě roku 1929 v Londýnské ulici. Po roce 1948 neslo kino nic neříkající název „Dalibor“, aby později zaniklo při další přestavbě hotelu.

Ve své firmě Josef Beránek s úspěchem zaváděl moderní technologie a efektivní organizaci práce: „Dělník stále jednu a tutéž práci vykonává, bezvadně jako stroj a neobyčejně rychle. Nejmodernější stroje a účelné místnosti umožňují rychlé zpracování masa ve velkém.“ Beránek dovedně využíval všechny možnosti tehdejší reklamy. Některými uzenáři byl často kritizován, že v rámci propagace svých výrobků neváhá očerňovat konkurenci. Ovšem jeho obchodní a organizační schopnosti byly všeobecně uznávané. O jeho postavení v oboru svědčí také to, že se v roce 1921 stal prvním ředitelem nově založené Řeznicko-uzenářské banky. Na činnost svého otce následně s úspěchem navázal jeho syn stejného jména, Josef Beránek ml. (1900-1987), který podniky se svými spolupracovníky dále rozvíjel. Firma přečkala období protektorátu, aby byla následně jako jiné soukromé podniky znárodněna. Někdejší slávu Beránkova podnikatelského impéria nám dnes na Královských Vinohradech připomíná alespoň stejnojmenný hotel.

Galerie: 
Rodina Beránkova. Zdroj: M.Frankl
Beránkova tržnice. Zdroj: M.Frankl
Narození
1864
Úmrtí
1936
Katastrální území
Odkazy a literatura:
Beránkův besedníček, informační leták velkoobchod masem Jos. Beránek, č. I., 1913
Pavlík, František (ed.), Památní města Královských Vinohradů, s. 171-174, Praha 1929
Datum poslední aktualizace: 20.5.2021 19:46
Datum vytvoření: 1.5.2021 20:59

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?