Antonín Vlas (Nové Město)

Antonín Vlas zahájil svoji podnikatelskou kariéru v roce 1908 jako prodejce gramofonů, gramodesek a pian v obchodě svého otce ve Vodičkově ulici v Praze. Zajímal se však také o fotografii a kinematografii, jíž začal věnovat stále více času. V roce 1908 si zařídil vlastní laboratoř na výrobu filmů „Vlas a spol.“ a na svých snímcích zachycoval zejména Prahu a její památky, český průmysl, hrady a zámky. Během světové války utrpěl velké finanční a materiální ztráty, živil se prodejem kukátek, „kapesních biografů“, kterými se daly pomocí dvou čoček pozorovat zasouvané filmy.

Po roce 1918 se začal věnovat výhradně filmu – laboratorní a střihačské práci ve své laboratoři. Na počátku 20. let založil vlastní filmové laboratoře pod názvem Favoritfilm Vlas & spol., které se do roku 1940 zabývaly také filmovou produkcí.

V roce 1925 zahájil spolupráci s filmovými továrnami A-B a ujal se vedení laboratoře na Vinohradech, do které převedl svůj personál a své zařízení. Pro A-B prováděl veškeré laboratorní práce, výrobu modernizoval a pomohl společnosti překlenout kritické období. Již o dva roky později byl však intrikami vedení prosperujícího podniku zbaven, a tak vybudoval svůj vlastní filmový ateliér a laboratoře s názvem Favoritfilm, ve kterých natočil dva filmy („Trhani“ režie Václav Wasserman,1936; “Láska a lidé“, režie Václav Kubásek a Vladimír V ančura, 1937).

V roce 1937 založil Antonín Vlas při Favoritfilmu vlastní filmovou půjčovnu. V období protektorátu zajišťoval Favoritfilm laboratorní práce pro různé výrobce krátkých filmů a pokračoval ve spolupráci s Aktualitou, pro niž zpracovával kopie filmového týdeníku. Výroba vlastních filmů ve Favoritfilmu po roce 1939 až na několik výjimek v podstatě skončila.

Všechny budovy a vybavení Favoritfilmu v Praze-Holešovicích byly zničeny dne 7. května 1945 během ostřelování Prahy Němci. Ve své produkci vyrobil několik desítek krátkých filmů. Jednou z jeho nejvýznamnějších prací byla filmová galerie postav českého veřejného a kulturního života, která však byla rovněž zničena při požáru ateliéru v posledních dnech okupace v květnu 1945. Většina personálu Favoritfilmu po tragické události přešla na Barrandov a později do Krátkého filmu. Antonín Vlas i po zničení svého podniku a cenných filmových materiálů neztrácel optimismus a byl odhodlán k dalšímu působení ve filmovém oboru. To se mu však již nepodařilo, zemřel o necelý rok později.

Zpracováno podle podkladů NFA ke 100. výročí Asociace českých kameramanů.