Dagmar Hazdrová

Dagmar Hazdrová se narodila 20. prosince 1933 v rodině důstojníka Československé armády Jaroslava Chloupka. Ten byl po komunistickém puči v roce 1948 perzekvován a krátce po převratu zemřel. Dagmar Hazdrová vyrůstala v Chrudimi. V roce 1952 maturovala na zdejším reálném gymnáziu a začala studovat na jazykové škole v Praze. Zde se během tryzny za zemřelého prezidenta Gottwalda seznámila se svým manželem Karlem Hazdrou. Společně odešli do Hradce Králové, kde pamětnice získala místo technické redaktorky v místním ČKD.

V roce 1961 se jí podařilo vyhrát konkurz na místo v hradecké redakci Československého rozhlasu. Jako redaktorka a hlasatelka zde působila během srpnové invaze v roce 1968. Kvůli svým postojům byla hned na začátku normalizace z rozhlasu vyhozena a musela se živit mimo jiné jako uklízečka v hradecké nemocnici nebo jako lázeňská. V roce 1975 se spolu s rodinou přestěhovala do Prahy. Před odchodem do důchodu v roce 1988 pracovala jako účetní. V prosinci roku 1989 se do rozhlasu vrátila, byla programovou hlasatelkou na stanici Vltava. Působila zde až do roku 2001.

Dagmar Hazdrová je vdova, má dvě dcery, tři vnoučata a dvě pravnoučata. Žije v Praze.