Jaroslav Štercl (Vinohrady)

Český herec, kabaretní komik, muzikálový a operetní zpěvák, trampský muzikant.

Narodil se 18. listopadu 1919 v Blovicích, zemřel 4. dubna 1996 v Praze

Sdílet

Pocházel z Blovic u Plzně, otec byl architekt a stavitel. V šesti letech se s rodiči a bratrem přestěhoval do Prahy. Navštěvoval Státní české gymnasium v Londýnské 34, kvůli špatné disciplíně přestoupil na gymnázium v ulici Kodaňská ve Vršovicích, ani tady však nebyl úspěšný. Až napotřetí se mu podařilo úspěšně dostudovat na otcovo přání Vyšší průmyslovou školu stavitelskou v Betlémské ulici (1940). Už od dětství vedle četby dobrodružných příběhů Karla Maye, Jacka Londona a Jamese F. Coopera pravidelně navštěvoval biografy, kde zbožňoval americké grotesky a kovbojky. Tím si vypěstoval celoživotní vztah k trampingu a přírodě vůbec. Hrdě se hlásil k trampské osadě Ztracenka, odkud pocházela i skupina Settleři, se kterou hrál, písníčkář a scénárista Jarka Mottl a mnozí další významní trampští muzikanti a umělci. Na každém potlachu se Štercl uplatnil se svým humorem a vymýšlením skečů, což mělo vždy úspěšnou odezvu. Rozhodl se proto věnovat kabaretním výstupům; první byl za velkého potlesku na malé scéně v Nuselském pivovaru. Za války byl totálně nasazen ve firmě Junker, ale večery patřily divadlu, hrál např. v holešovické Uránii, malostranské Umělecké besedě, na Živém jevišti v Rokoku nebo ve svém Divadélku na dlani ve Štěpánské 35, kde kromě hraní také režíroval a tvořil jevištní úpravy.  Písničky, které na této scéně zazněly, později částečně převzal do svého repertoáru Ondřej Havelka. Po roce 1945 dělal autorský Haló kabaret U Šenfloků na Václavském náměstí, působil v Rokoku či Alhambře. Jeho kabaretní vystoupení byla kvůli pokvětnové realitě protikomunisticky zaměřena. V roce 1947 začaly v Haló kabaretu organizované provokace dělníků z Vysočan, což vedlo k ukončení Šterclova působení, stejné to bylo v následném angažmá v Alhambře. Po únoru 1948 politické satiry zanechal. V Alhambře byla velmi úspěšná hra Mušketýři po 303 letech, která měla 650 repríz, diváci na ni chodili opakovaně i 20 krát. Během představení byla však stále možná improvizace, čehož komik využíval, a tak do divadel přicházela nařízení, že se ruší veškeré komedie a hry, pokud v nich Štercl bude hrát, neboť z řad „pokrokové veřejnosti“ jsou na něj neustálé stížnosti. Kvůli nelibosti úřadů dostal v roce 1957 v Alhambře výpověď. O to více se pak uchyloval na trampskou osadu Ztracenka, kde byl mezi svými. Následné období se vyznačovalo štacemi po estrádách v rámci republiky, ale také možností vystupovat v různých komponovaných pořadech v televizi.

V roce 1967 odjel do kanadského Montrealu na Expo 67, kde si splnil svůj sen.  Vydal se s batohem jako správný tramp přes celou Kanadu na Aljašku, na Klondyke. O rok později se dostal do Mexika s Laternou Magikou, se kterou měl pokračovat do Brazílie. Ve stejné době mu však Hudební divadlo Karlín nabídlo roli hajného Štětivce, v níž kdysi exceloval Ferenc Futurista, a to nemohl odmítnout. Odehrál zde přes 600 představení. Hrál poté v Hudebním divadle v Nuslích až do jeho uzavření roku 1975. Odešel na volnou nohu, věnoval se estrádním vystoupením, jezdil na šňůry po republice s různými estrádními pořady.

Objevil se také ve filmu, a to už záhy po válce, šlo ale bez výjimky o drobné role, které nicméně jako profesionální bavič hrál s nenapodobitelným šarmem. Nejdříve se ukázal ve veselohrách Právě začínáme (1946), Parohy (1947) a Červená ještěrka (1948), ale cizí mu nebyly ani dramatické látky, a tak se objevil ve filmech Jan Roháč z Dubé (1947) nebo ve válečném dramatu Past (1950, K. Frič). V dobově oblíbené komedii Hudba z Marsu (1950) si zahrál pumpaře a ve veselohře Florenc 13,30 (1957) řidiče aerovky. K jeho typickým a nejvíce zapamatovatelným rolím patří opilý poštmistr v parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera (1964, O. Lipský) či sluha Shorty v parodii z amerického Západu Magnetické vlny léčí (1965, V. Jasný), kde si zahrál po boku Jana Wericha a Jiřího Sováka.

Když ho dramaturgie Československé televize objevila pro svou vědomostní soutěž, vyšlo najevo, že známý komik je vzdělaný napříč mnoha obory a má obrovské encyklopedické vědomosti; stal se jedním z prvních odborných poradců a současně hlavní hvězdou v soutěžích Souboj s pamětí a Osm vteřin a dost. Jeho domácí knihovna údajně čítala několik tisíc svazků.

Až do své smrti nezapomněl na své diváky a trpělivě objížděl i malé obce jako jeden z mnoha účinkujících v estrádním pořadu Abeceda humoru, kde vystupoval po boku Standy Procházky, Richarda Adama, Jaroslava Čejky či Jiřího Helekala. Rád navštěvoval Nuselskou kavárnu v Otakarově ulici č. 6, kde v letech 1955 až 1968 podle svědectví pamětníků bavil zdarma celé osazenstvo.

Na jeho počest se na Vinohradech v Riegrových sadech koná  tradiční Silvestrovský běh Jardy Štercla, který dříve Štercl u sokolovny startoval. Později tuto roli převzala jeho manželka Růžena Šterclová.  

Jaroslav Štercl bydlel naproti Maceškově paláci v secesním domě ve Vinohradské 1246/55, je pochován na Vinohradském hřbitově.

Galerie: 
Narození
18.11.1919
Úmrtí
4.4.1996 (76 let)
Katastrální územíDatum poslední aktualizace: 23.2.2021 23:25
Datum vytvoření: 23.2.2021 15:59

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?