Karel Velebný (Vinohrady)

Na klavír hrál od sedmi let, od patnácti též na saxofon. Přestože vynikal i v matematice, po studiu na Vyšehradském gymnáziu (1950) se přihlásil na pražskou konzervatoř a absolvoval ve hře na bicí nástroje (1955). Již při studiu hrál v různých jazzových a tanečních souborech a po absolutoriu nastoupil dráhu profesionálního hudebníka (J. A. Šubrt, doprovodný soubor Rudolfa Cortése a Ljuby Hermanové, nahrával s Arnoštem Kavkou). V roce 1958 založil legendární soubor moderního jazzu Studio 5, ve kterém hrál na saxofon a na vibrafon. Spoluhráči byli Jan Konopásek (bar.sax, flétna), Vladimír Tomek (kytara), Luděk Hulan (kontrabas), Ivan Dominák (bicí) a později i Artur Holitzer (trombon). Soubor se stal v roce 1960 základem nově vznikajícího Jazzového orchestru Československého rozhlasu Karla Krautgartnera. Velebný s Konopáskem po čase odešli a založili soubor S+H Kvartet (později S+HQ, resp. SHQ). Pozn.: název je odvozen od prvního působiště souboru v Divadle Spejbla a Hurvínka (v té době v Římské ulici, dnes Divadlo u Hasičů).

Složení a nástrojové obsazení souboru SHQ se v průběhu let proměňovalo. Karel Velebný stále tvůrčím způsobem experimentoval s promyšlenými moderními formami hudebního jazyka, aniž by se vzdálil kořenům jazzu. Sám komponoval (napsal na 200 kompozic), aranžoval a podněcoval k autorské tvorbě i spoluhráče. Byl bravurním sólistou, jako hudebník byl oceňován i na mezinárodní scéně. Souborem SHQ prošla řada špičkových muzikantů, např. Milan Pilar, Jan Arnet, Laco Tropp, Laco Deczi, Luděk Švábenský, Karel Vejvoda, Jiří Stivín, Rudolf Ticháček, Karel Růžička, Josef Vejvoda, Petr Kořínek, Antonín Viktora, Milan Vitoch, František Uhlíř, Emil Viklický a řada dalších. Působení v SHQ hodnotili spoluhráči jako jazzovou univerzitu a školu života. Soubor v různých sestavách nahrál gramofonové desky, které se staly zlatým fondem naší hudební historie, např. SHQ (Supraphon 1966), Karel Velebný Nonet (SABA 1968), Motus (Supraphon 1971), Týnom Tánom (Supraphon 1971, s Jaromírem Hniličkou), Jazzové nebajky (Panton 1973). Skládal i pro další soubory, pořídil množství rozhlasových nahrávek, ale třeba i hudbu k americkým animovaným filmům (Gene Deitch).

Karel Velebný působil též jako pedagog a organizátor, který vychoval další generace muzikantů. Vyučoval od roku 1969 na Lidové konzervatoři v Praze (předchůdce dnešní Konzervatoře Jaroslava Ježka), zejména jazzovou improvizaci a hru v souboru. Založil a vedl školní soubor Veleband. V roce 1978 absolvoval kurz pro pedagogy na Berklee College v Bostonu. Pořádal jazzové semináře na studenstkých kolejích na Strahově. Stál u zrodu každoroční Letní jazzové dílny ve Frýdlantu, která dodnes nese jeho jméno. Sepsal oceňované učebnice Jazzová praktika (2 díly) a dalčí výukové materiály (jazzové etudy). V roce 1977 stál u zrodu jazzklubu Parnas na Národní třídě.

Karel velebný byl i gentlemanem s životním nadhledem a smyslem pro chytrý humor, měl rád i slovní hříčky. Spolu se Zdeňkem Svěrákem a Jiřím Šebánkem stál u zrodu mystifikace jménem Jára Cimrman. O dosud neznámém českém velikánovi se posluchači dozvěděli poprvé 23. prosince 1966 z rozhlasového vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Karel Velebný vystupoval jako Dr. Evžen Hedvábný. Spoluzakládal divadlo Járy Cimrmana a později vystupoval s Jiřím Šebánkem a odštěpenou částí - Salónem Cimrman (např. pořad Jazzmann Cimrman).

V posledních letech života Karla Velebného byla šíře jeho činnosti limitována nemocí, které podlehl 7. března 1989.

Značnou část svého života žil Karel Velebný v Praze 2. Na Vinohradech -  Jana Masaryka 29 (tehdy Makarenkova, od poloviny 60. let), později Jana Masaryka 14 (1970 -1978) i na Novém Městě -  Sokolská 4 (1979-1981).