Edvard Beneš (Vinohrady)

Eduard Beneš se narodil v Kožlanech na severním Plzeňsku v rodině rolníka Matěje Beneše jako nejmladší syn (desáté dítě). Studoval na gymnáziu na Vinohradech v Londýnské ulici čp. 782/34 (nyní základní škola). Po maturitě se věnoval studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy. Od roku 1904 studoval na Sorbonně v Paříži a od roku 1907 v Berlíně.

V roce 1906 se zasnoubil s Annou Vlčkovou a později si změnil jméno na Edvard a Anna na Hanu. Hana Benešová (Anna Vlčková) se narodila 16. července 1885 v Domaslavicích a zemřela v Praze 2. prosince 1974. V Oddací knize se dočteme, že snoubenci, Beneš Eduard, JUDr. a PhDr., syn gruntovníka, profesor Československé obchodní akademie, bytem na Královských Vinohradech v ulici U Riegrových sadů (dnešní Chopinova) č.p. 1521/26 a Anna Vlčková, dcera strážního dráhy, bytem na Královských Vinohradech v ulici U Riegrových sadů č.p. 1472/14, byli oddáni 6. listopadu 1909 v kostele sv. Ludmily. Edvard Beneš v té době bydlel u rodiny policejního ředitele Václava Oliče, která se přátelila s Vlčkovými, a tak se s Annou seznámil. Ironií osudu byl Václav Olič vyšetřovatelem v procesu s Omladinou a Beneš pak představitelem protirakouského odboje…

Po převratu v roce 1918 byl Beneš jmenován ministrem zahraničních věcí nově vzniklé Československé republiky, v letech 1921–1922 byl předsedou vlády a dne 18. prosince 1935 se stal prezidentem Československé republiky.  Po přijetí Mnichovské dohody Beneš na funkci prezidenta 5. října 1938 abdikoval a 22. října emigroval s manželkou Hanou do Londýna. Jeho exilová vláda byla prozatímně uznána v červenci 1940 a plně uznána 18. července 1941. Na jaře 1945 odcestoval přes Moskvu do osvobozené vlasti. Dne 28. října 1945 byl potvrzen ve funkci prezidenta a 19. června 1946 znovu do tohoto úřadu zvolen. Během neexistence parlamentu vydala vláda prezidentské dekrety, které Beneš podepsal. Týkaly se odsunu a konfiskace majetku Němců, Maďarů a znárodnění většiny československého průmyslu.

V únoru 1948 Beneš pod nátlakem komunistů přijal abdikaci demokratických ministrů a sestavením vlády pověřil komunistu Klementa Gottwalda. Učinil tak nemocen, pod tlakem Gottwalda a manipulací rodinného přítele Zdenka Fierlingera, patrně agenta sovětské NKVD. Záhy potom, co se ujali komunisté moci, 7. června 1948, abdikoval „prezident Budovatel“ na svůj úřad a 3. září 1948 v Sezimově Ústí zemřel. Zde je v parku své vily spolu s chotí Hanou pochován.