Josef Jan Frič (Vinohrady)

Josef Jan Frič byl synem Anny Fričové, roz. Kavalírové, a Josefa Václav Friče (1829-1890) rodáka z Královských Vinohrad, českého básníka, novináře a politika. Kmotrem mu byl Jan Neruda. Jeho dědeček z matčiny strany založil proslulou sklárnu Kavalier v Sázavě. Frič měl k tomuto kraji po celý život blízký vztah. S rodiči a sourozenci bydleli nejprve v Paříži, r. 1879 se vrátili do Prahy, ale otec tam zůstal ještě dalších deset let. J. J.  Frič bydlel se sestrou Boženou, bratrem Janem Ludvíkem a matkou ve strýcově domě v Krakovské ulici. Vystudoval paleontologii a zoologii. Věnoval se i hudbě, hrál výborně na housle a založil amatérský spolek hudebníků Heroldův klub.

V roce 1896 se oženil s Marií roz. Fedrovou (1874-1917), dcerou majitele dolů v Královicích. Zápis o sňatku je uveden ve farní knize kostela Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě. Měli syna Josefa. Marie Fričová má pomník v prostoru Ondřejovské hvězdárny a je pohřbena na Vyšehradě.

V roce 1883 společně s bratrem založili dílnu pro přesnou mechaniku, kde vyráběli optické a astronomické přístroje. Firma se oficiálně jmenovala „Josef a Jan Frič - dílna pro přesnou mechaniku“. Objekt si pronajali v původní usedlosti „horní Perucka“, která již zanikla, kdysi ulice Čelakovského č.p. 73/14, nyní Jana Masaryka. První soustruh si dovezli z Berlína. Začali vyrábět také měřicí přístroje pro doly, vojenské účely, cukrovarnický průmysl a pro geodety. Jejich polarimetr pro stanovení přesné koncentrace cukru v roztoku byl v USA přijat jako úřední norma. Firma se později přestěhovala do sousední vily v Čelakovského č.p. 195 vedle známé vily Osvěta (nyní ul. Jana Masaryka). Úspěšné podnikání vrcholilo v době Jubilejní výstavy v roce 1891, kdy zde měli bratři velký úspěch. Koupili proto velký dům v Krameriově ulici č.p. 233, na rohu dnešních ulic Koperníkovy a Americké č.p. 233/3, a vybudovali zde továrnu. Výrobu rozšířili o tlakoměry, tovární teploměry, bareoskopy apod.

V roce 1897 předčasně zemřel Fričův bratr Jan Ludvík a uvádí se, že potom Josef přijal jako své druhé jméno Jan. Rozhodl se uskutečnit jejich dávný sen a postavit hvězdárnu. Vybral si místo, které miloval, středočeský Ondřejov a vrch Mandu, který je od Sázavy vzdálen jen asi 12 km. Mj. ještě rozšířil výrobu v Praze o lékařské a letecké palubní přístroje. Továrnu několikrát přestavěl, v letech 1914, 1922 a 1930, kdy bylo přistavěno ještě druhé patro v křídle do dvora. Optické přístroje a dalekohled dodal v roce 1917 také do observatoře České astronomické společnosti, která nějakou dobu měla stanoviště v horním patře Grotty v Havlíčkových sadech.

U zrodu Ondřejovské hvězdárny stál vedle Josefa Friče ještě jeho přítel, stavitel Josef Fanta, který zase pobýval často v blízkých Jevanech. S nimi se na vzniku observatoře podíleli také matematik a astronom František Nušl, Bohuslav Mašek a astronom Emanuel Málek. U Fantů v Jevanech se scházeli také další architekti, literáti a umělci, například Dušan Jurkovič, Zdenka Braunnerová či Josef Schulz. Na počátku roku 1898 koupil J. J. Frič za peníze z dědictví pozemky v Ondřejově a Josef Fanta začal navrhovat jednotlivé objekty. Frič zase stavěl dalekohledy. Všichni nadšenci na zrodu hvězdárny pracovali ve své vlastní režii. První pozorování se tu konalo 1. května 1906 s Fr. Nušlem, který se pak stal ředitelem hvězdárny.  V roce 1928 Frič areál daroval státu s podmínkou, že bude sloužit Karlově univerzitě.

V roce 1950 jeho pražská firma byla znárodněna a byla začleněna do n. p. Metra, později Laboratorní přístroje. Dům se zachoval dodnes.

V roce 1928 Josef Jan Frič obdržel na ČVUT čestný titul doctor honoris causa. Zemřel dne 10. září 1945 ve věku 84 let a je pohřben na Vyšehradském hřbitově (naproti Slavínu), v rodinném hrobě č. 11-58.