Vznik republiky a osobnosti Prahy 2

Každý rok si 28. října připomínáme Den vzniku samostatného československého státu a událostí z roku 1918. Státní svátek.

V roce 2018 stoleté výročí oslavila celá země a o vzniku republiky je mnoho literatury. Pojďme si však tento den připomenout trochu jinak, z pohledu dnešní (!) Prahy 2 a naší Encyklopedie. Dnešní, protože v roce 1918 vypadalo členění Prahy úplně jinak. Nové Město a Vyšehrad již byly součástí Prahy, ale Vinohrady a Nusle až od roku 1922. Jaké zajímavé stopy osobností a událostí tehdejší doby tedy v dnešní Praze 2 najdeme?

Začněme prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem. Jeho jméno nese Masarykovo nábřeží. Dvacet let před vznikem republiky bydleli Masarykovi ve vile Osvěta, kterou najdeme v ulici Jana Masaryka (tehdy Čelakovského). Tam se jim v roce 1886 narodil syn Jan Masaryk, po němž byla ulice v roce 1946 pojmenována.

Vazbu na Prahu 2 má i první ministr zahraničních věcí a pozdější prezident Edvard Beneš, který spolu s Karlem Kramářem 28. října 1918 jednal v Ženevě o vzniku republiky. Edvard Beneš studoval na gymnáziu v Londýnské ulici a svatbu s dcerou z vinohradské rodiny měl v roce 1909 v kostele sv. Ludmily.

Důležitou osobností byl i Alois Rašín. Aktivní účastník odboje a člen Národního výboru, který od července vznik státu připravoval. Byl autorem prvního zákona o vzniku samostatného státupřijatého 28. října  a proslavil se později jako úspěšný ministr financí. Bydlel v Žitné 10, kde jej však před domem v lednu 1923 postřelil atentátník a Rašín o několik týdnů později na následky zranění zemřel. Jmého tohoto muže nese Rašínovo nábřeží, tragickou událost připomíná pamětní deska na domě v Žitné ul. Rašínovu bustu najdeme i ve vestibulu radnice Prahy 2 a celou sochu v hale nedaleké České spořitelny.

Svoji stopu v Praze 2, i když nepřímou, má také další z „Mužů října 1928“ Antonín Švehla, aktivní statkář z Hostivaře, též člen Národního výboru. Onoho dne s Františkem Soukupem převzali Obilní ústav a zabránili vývozu obilí na frontu. Posléze stanul v čele Agrární strany a opakovaně i vlády Československa. Každoročně si jej připomíná Knihovna Antonína Švehly, provozovaná Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, ve Slezské ulici v Domě zemědělské osvěty. Najdeme zde i Švehlovu bustu.

V souvislosti s První republikou a jejím vznikem lze připomenout i význam legií či Sokola. Viz Masarykův výrok „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo“. Oba pojmy též rezonují s dnešní Prahou. A o 21 let později, po okupaci Československa, byl na protinacistické demonstraci 28. října 1939 smrtelně postřelen student Jan Opletal a zastřelen Václav Sedláček. Stalo se to v Žitné ulici, kde tragickou událost připomíná pamětní deska. Opletalova smrt s rozloučením na Albertově vedla v listopadu k dalším demonstracím, uzavření vysokých škol 17. listopadu a dalším událostem našich dějin.To je však už jiná kapitola.

Ale vraťme se k říjnu 1918. Víte, co v té době prožívali jiní známí rodáci z Královských Vinohrad? Třeba legionáři Alois Eliáš či František Langer, nebo studentka Milada Horáková?  Zkuste zapátrat s pomocí encyklopedie.

Tomáš Garrigue Masaryk

Edvard Beneš

Alois Rašín

Antonín Švehla 

 a další.

Datum poslední aktualizace: 27.10.2020 19:56
Datum vytvoření: 27.10.2020 19:50

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?

Mohlo by vás zajímat