Vznik republiky a osobnosti Prahy 2

V roce 2018 stoleté výročí oslavila celá země a o vzniku republiky je mnoho literatury. Pojďme si však tento den připomenout trochu jinak, z pohledu dnešní (!) Prahy 2 a naší Encyklopedie. Dnešní, protože v roce 1918 vypadalo členění Prahy úplně jinak. Nové Město a Vyšehrad již byly součástí Prahy, ale Vinohrady a Nusle až od roku 1922. Jaké zajímavé stopy osobností a událostí tehdejší doby tedy v dnešní Praze 2 najdeme?

Začněme prezidentem Tomášem Garrigue Masarykem. Jeho jméno nese Masarykovo nábřeží. Dvacet let před vznikem republiky bydleli Masarykovi ve vile Osvěta, kterou najdeme v ulici Jana Masaryka (tehdy Čelakovského). Tam se jim v roce 1886 narodil syn Jan Masaryk, po němž byla ulice v roce 1946 pojmenována.

Vazbu na Prahu 2 má i první ministr zahraničních věcí a pozdější prezident Edvard Beneš, který spolu s Karlem Kramářem 28. října 1918 jednal v Ženevě o vzniku republiky. Edvard Beneš studoval na gymnáziu v Londýnské ulici a svatbu s dcerou z vinohradské rodiny měl v roce 1909 v  kostele sv. Ludmily.

Důležitou osobností byl i Alois Rašín. Aktivní účastník odboje a člen Národního výboru, který od července vznik státu připravoval. Byl autorem prvního zákona o vzniku samostatného státupřijatého 28. října  a proslavil se později jako úspěšný ministr financí. Bydlel v Žitné 10, kde jej však před domem v lednu 1923 postřelil atentátník a Rašín o několik týdnů později na následky zranění zemřel. Jmého tohoto muže nese Rašínovo nábřeží, tragickou událost připomíná pamětní deska na domě v Žitné ul. Rašínovu bustu najdeme i ve vestibulu radnice Prahy 2 a celou sochu v hale nedaleké České spořitelny.

Svoji stopu v Praze 2, i když nepřímou, má také další z „Mužů října 1918“ Antonín Švehla, aktivní statkář z Hostivaře, též člen Národního výboru. Onoho dne s Františkem Soukupem převzali Obilní ústav a zabránili vývozu obilí na frontu. Posléze stanul v čele Agrární strany a opakovaně i vlády Československa. Každoročně si jej připomíná Knihovna Antonína Švehly, provozovaná Ústavem zemědělské ekonomiky a informací, ve Slezské ulici v Domě zemědělské osvěty. Najdeme zde i Švehlovu bustu.

V souvislosti s První republikou a jejím vznikem lze připomenout i význam legií či Sokola. Viz Masarykův výrok „Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo“. Pocta legionářům je ztvárněna na náměstí Pod Emauzy pomníkem Praha svým vítězným synům se sochami Josefa Mařatky. Pomník měl napínavý osud se dvěma životy (první odhalení 1932, druhé 1998). 

Po okupaci Československa, byl na protinacistické demonstraci 28. října 1939 smrtelně postřelen student Jan Opletal a zastřelen Václav Sedláček. Stalo se to v Žitné ulici, kde tragickou událost připomíná pamětní deska. Opletalova smrt s rozloučením na Albertově vedla v listopadu k dalším demonstracím, uzavření vysokých škol 17. listopadu a dalším událostem našich dějin. To je však už jiná kapitola.

Ale vraťme se k říjnu 1918. Víte, co v té době prožívali jiní známí rodáci z Královských Vinohrad? Třeba legionáři Alois Eliáš či František Langer, nebo studentka Milada Horáková?  Zkuste zapátrat s pomocí encyklopedie.