Václav Sedláček (Nové Město)

Rodiče Václava Sedláčka se z Čech přestěhovali do Porýní-Vestfálska za prací jako havířská rodina ještě před 1. světovou válkou. Byli zde součástí české vlastenecké komunity. Václav měl ještě dva bratry, staršího Josefa a mladšího Karla. Po základní škole se začal učit na horníka. V Recklinghausenu působil český vlastenecký spolek Komenský, kam Němci neměli přístup. Spolek pořádal české zábavy a plesy; v kapele Pricha hrál i Václavův otec a jeden z jeho strýců na trubku. Přestože byla Václavovi bližší němčina než český jazyk, byl hrdým Čechem. V roce 1932 se hospodářská krize projevila zavíráním dolů a Sedláčkovi se vrátili do Ústí nad Labem. Po záboru pohraničí na podzim 1938 se rodina Sedláčkových rozdělila. Rodiče a nejstarší syn Josef zůstali v Ústí nad Labem, které se stalo Říšskou župou Sudety a Václav s Karlem se přestěhovali do Prahy. V Praze pracoval Sedláček jako pekařský učeň ve smíchovské pekárně Ladislava Vrbického, byl členem Sokola a Mládeže Národního souručenství, Karel pracoval u pekaře Pažouta na Starém Městě.

Oba bratři neohorženě vystoupili proti německé okupaci. Účastnili se rovněž zakázaných shromáždění na výročí vzniku samostatného Československa 28. října 1939, kdy byli demonstranti vytlačeni z Václavského náměstí a dnešního náměstí Míru. Při palbě do davu byl Václav Sedláček okolo 18:25 na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách střelen neznámým pachatelem do srdce. Podle názoru lékařů zemřel cca 5 minut po svém postřelení. Na stejném místě byl zraněn i  Jan Opletal, který svému zranění podlehl později.

Sedláčkův pohřeb se konal 4. listopadu 1939 na hřbitově v Braníku a směli se jej účastnit pouze jeho nejbližší příbuzní a známí. Noviny dostaly zákaz o pohřbu informovat a celý pohřeb byl monitorován příslušníky gestapa.

Mladší bratr chtěl za každou cenu pomstít bratrovu smrt a nijak se tím netajil. Pažoutova manželka jej udala, Karel strávil několik měsíců ve vězení, byl sice propuštěn, odjel do Německa, kde byl však nakonec zatčen a ke sklonku války zemřel v některém z německých koncentračních táborů.

Válku přečkali Václavovi rodiče i další příbuzní, ale Češi v nich viděli Sudeťáky a rodina zažila četné ústrky. Zatrpklý otec Václava Sedláčka velice těžce nesl, že se na jeho syna zcela zapomnělo, a proto snad i přestal platit jeho branický hrob, takže byl v roce 1965 zrušen jako opuštěný. Od r. 2018 je na branické hřbitovní zdi jeho pamětní deska. Rodiče Václava Sedláčka zemřeli na konci 70. let.

Dnes má Václav Sedláček na místě, kde byl zastřelen, spolu s Janem Opletalem pamětní desku. V Praze-Michli je po něm pojmenována ulice.