Dům na Rašínově nábřeží, před nímž jsou umístěny dva kameny zmizelých G. a I. Kleinových (autor fotografie: Dagmar Broncová)

Gideon Klein (Nové Město)

Český klavírista a hudební skladatel, duše hudebního života v terezínském ghettu, oběť holocaustu.

Gideon Klein se narodil 6. prosince 1919, zahynul v lednu 1945 ve Fürstengrube v Polsku, nebo v Osvětimi.

Sdílet

Gideon Klein se narodil 6. 12. 1919 v Přerově jako čtvrté, nejmladší dítě v rodině židovského obchodníka s dobytkem. Po základní škole vystudoval hudbu, nejprve u R. Kurzové, poté  na pražské konzervatoři u klavíristy Viléma Kurze a skladbu u hudebního teoretika a skladatele Aloise Háby, který ho velmi ovlivnil. Při studiích ho nejprve podporovala jeho starší sestra, rovněž nadaná klavíristka. V roce 1931 se rodina přestěhovala do Prahy, kde Gideon studoval zároveň i gymnázium. Jeho skvělé provedení Beethovenova Klavírního koncertu č. 4 G dur při absolventském koncertu v roce 1939 vzbudilo velký ohlas, rovněž tak jeho další různá vystoupení. Často se o něm psalo v tehdejším tisku jako o mladém virtuózovi. Po nacistické okupaci 1. 9. 1939 však již koncertovat nesměl a ani nestihl odjet na studijní pobyt do Londýna. V kompozici byl spíše samouk.

Žil v domě 1696/66 na Rašínově nábřeží v Praze 2. Za války se jeho matka Ilona a sestra Edith účastnily českého odboje. V té době mohl pořádat už jen bytové koncerty. V letech 1936–1938 Gideon Klein složil dílo Čtyři věty pro smyčcové kvarteto, dva roky nato Duo pro housle a violu ve čtvrttónovém systému, Tři písně pro vyšší hlas a klavír a Divertimento pro osm dechových nástrojů. V této skladbě i dalších je patrný velký vliv Leoše Janáčka. V roce 1941 následoval Smyčcový kvartet a Duo pro housle a violoncello, které však již nedokončil. Většina skladeb byla objevena až v roce 1990.

Dne 4. 12. 1941 byl Němci deportován transportem J, č. 213 z Prahy do Terezína. Ani zde se však hudby nevzdal a i přes náročný a přetěžký život v ghettu skládal dál. Podílel se zde na tzv. akcích volného času, hrál v triu s dalšími vězni, mimo jiné zde spolupracoval s dalším hudebníkem židovského původu, Rafaelem Schächterem. K jejich nejznámějšímu společnému počinu patří nastudování skladby Requiem od G. Verdiho s vězni. Upravil také české lidové písně pro zdejší „sbor“ vězňů. O prvotřídním klavírním umění Gideona Kleina píše i skladatel Viktor Ullmann ve svých kritikách z Terezína.

Gideon Klein v Terezíně složil ještě v letech 1942–1944 například Madrigal na slova básníka Francoise Villona, mužský sbor na slova české lidové poezie První hřích, dále Sonátu pro klavír nebo Trio pro housle, violu a violoncello. Poslední dvě jmenované skladby patří k jeho nejznámějším dílům.

Po třech letech v ghettu byl dne 16. října 1944 transportován do Osvětimi, poté do vyhlazovacího tábora Fürstengrube v Polsku, kde zemřel v pouhých 25 letech údajně 27. ledna 1945 za nejasných okolností při likvidaci tábora před Rudou armádou. Dnes je místo součástí města Myslowice. Avšak také se uvádí, že byl 19. ledna 1945, zavražděn v Osvětimi.

Gideon Klein byl jedním z nejnadanějších hudebníků a skladatelů své doby. Tvrzení, že by byl druhým Leonardem Bernsteinem, zřejmě není daleko od pravdy. V roce 2019 se konala akce Gido se vrací domů, což byla řada koncertů především v moravských městech, ale i v Praze, na nichž se hrála jeho díla a skladby současných českých umělců. V prosinci 2019 vyšla kniha Josefa Třeštíka Dopis od Gideona.  

V Praze 2 je v dlažbě v chodníku před vchodem do domu na Rašínově nábřeží 1696/66 umístěn kámen zmizelých Gideona Kleina, hned vedle dalšího kamene oběti, jeho matky Ilony Kleinové.

Narození
6.12.1919
Úmrtí
19.1.1945
Katastrální území
Odkazy a literatura:
Tomeš, J. a kol.: Český biografický slovník XX. století. II. díl. Praha : Paseka 1999.
Datum poslední aktualizace: 10.2.2020 10:48
Datum vytvoření: 4.2.2020 12:08