Otakar Ostrčil

Otakar Ostrčil

Otakar Ostrčil se narodil 25. února 1879 v Praze, zemřel 20. srpna 1935 v Praze.

Český hudební skladatel a dirigent, klavírista a pedagog.

Sdílet

Otakar Ostrčil se narodil v rodině lékaře na Smíchově. Byl nejmladší ze čtyř dětí, dva bratři se stali po vzoru otce lékaři. Otakar studoval filologii na UK v Praze a soukromě hru na klavír.

Od roku 1895 se učil u Zdeňka Fibicha klavír a kompozici. V osmnácti letech už napsal svoji první skladbu pro velký orchestr, během studií napsal operu Jan Zhořelecký

Zpočátku byl při komponování ovlivněn romantismem, především Zdeňkem Fibichem. Po roce 1900 na něj zapůsobil Gustav Mahler, jehož skladby dirigoval. Po roce 1911 skládal osobitou hudbu bohatou na disonance.

Za manželku si vzal sestru spisovatele Jiřího Mařánka, Julii. Mnoho let trávil pak léto v pronajatém domě v Soběslavi (U Černovického potoka). Rád zde tvořil, např. tady složil symfonickou báseň Léto, melodram Skřivan či Honzovo království z roku 1934 (pohádková alegorie o zemi, kde vládne láska a pravda nad bohatstvím a mocí). Jihočeský kraj ho velmi inspiroval a byl tam spokojený.

Jako dirigent vedl Akademický pěvecký sbor, v letech 1908–1922 amatérské Orchestrální sdružení v Praze. V roce 1906 dirigoval divadelní orchestr v Národním divadle.

Ostrčil byl profesorem na Československé obchodní akademii (1903–1919), učil na konzervatoři (1926–1929).

V letech 1914–1918 vedl operu v Městském divadle na Královských Vinohradech, rok poté se stal dramaturgem Národního divadla. Opera totiž byla ve vinohradském divadle zrušena, proto si ho k sobě povolal tehdejší šéf opery Karel Kovařovic. Od 12. prosince 1920 byl po Kovařovicově smrti Otakar Ostrčil ředitelem opery a dirigentem ND, působil zde až do své smrti v roce 1935.

V symfonické tvorbě vytvořil jedinečné dílo, právem řazené k vrcholným výtvorům české hudby 20. století; orchestrální variace Křížová cesta op. 24 z roku 1928 představují čtrnáct Kristových zastavení při cestě na Golgotu. 

Věnoval se také veřejnému životu, od roku 1912 byl členem České akademie věd a umění, od roku 1919 byl zvolen jako předseda Foersterovy společnosti, kterou také zakládal. V letech 1924–1933 byl předsedou Spolku pro moderní hudbu.

Je pochován na Vyšehradském hřbitově. V Praze 2 je po něm pojmenováno Ostrčilovo náměstí.

Narození
25.2.1879
Úmrtí
20.8.1935 (56 let)
Datum poslední aktualizace: 14.2.2019 11:03
Datum vytvoření: 26.7.2018 15:56