Karel Lidický: Otakar Ostrčil, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 6-136 (Vyšehrad)

Karel Lidický studoval v ateliéru Otakara Španiela na pražské Akademii výtvarných umění. Karel Lidický patří mezi nejvýznamnější autory českého klasického portrétu a jeho velký přínos byl i v pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, na ČVUT a pražské Akademii výtvarných umění. S jeho plastikami se můžeme setkat na Vyšehradském hřbitově, například na hrobě č. 3-26 malíře Miloslava Holého, kde vytvořil sousoší dvou ležících žen jako alegorii smutku, na hrobě skladatele Vycpálka (12-24), kde je umístěna busta tohoto skladatele, stejně jako na hrobě básníka a překladatele Hanuše Jelínka (12-14). Je rovněž autorem sochy Smutku na hrobě svého přítele malíře Cypriana Majerníka (č. 9-103).

Otakar Ostrčil byl český hudební skladatel a dirigent.  Studoval na Univerzitě Karlově v Praze moderní filologii. Studoval soukromě hru na klavír, nejprve u A. Mikše a později u Zdeňka Fibicha. Záhy se začal věnovat dirigování a komponování. V letech 1914–1918 vedl operu v  Městském divadle na Královských Vinohradech, v letech 1920–1935 byl šéfem opery Národního divadla a současně i dirigentem. V symfonické tvorbě vytvořil jedinečné dílo, právem řazené k vrcholným výtvorům české hudby 20. století; orchestrální variace Křížová cesta op. 24 z roku 1928 představují čtrnáct Kristových zastavení při cestě na Golgotu. Byl i významným pedagogem – v letech 1903-1919 byl profesorem na Českoslovanské akademii v Praze, v letech 1926-1929 učila na pražské konzervatoři. Věnoval se i veřejné činnosti. Od roku 1912 byl členem České akademie věd, předsedou Foerstrovy společnosti a Spolku pro moderní hudbu.