Karel Lidický: Hanuš Jelínek, Vyšehradský hřbitov, hrob č, 12-14 (Vyšehrad)

Karel Lidický studoval v ateliéru Otakara Španiela na pražské Akademii výtvarných umění. Karel Lidický patří mezi nejvýznamnější autory českého klasického portrétu a jeho velký přínos byl i v pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, na ČVUT a pražské Akademii výtvarných umění. S jeho plastikami se můžeme setkat na Vyšehradském hřbitově, například na hrobě č. 3-26 malíře Miloslava Holého, kde vytvořil sousoší dvou ležících žen jako alegorii smutku, na hrobě Otakara Ostrčila (6-36), kde je umístěna busta tohoto skladatele a dirigenta, Je rovněž autorem sochy Smutku na hrobě svého přítele malíře Cypriana Majerníka (č. 9-103).

Hanuš Jelínek po studiích germanistiky a romanistiky v Praze byl i stipendistou v Sorboně. Nadšený obdivovatel Francie se pak po celý život snažil zprostředkovat rozvoj česko-francouzských vztahů. Francouzsky sepsal třísvazkové dějiny české literatury a antologii české poezie. Po válce do roku 1932 pracoval na ministerstvu zahraničí. Vydal několik básnických sbírek a pro Vítězslava Nováka vytvořil libreto k opeře Lucerna na motivy svého tchána Aloise Jiráska. Podstatnou částí jeho práce byla kritika, a to literární, výtvarná a především divadelní. Byl významným překladatelem z francouzštiny (Dáma s kaméliemi, Zpěvy sladké Francie atd.) i do francouzštiny (například Máchův Máj). Jeho manželka Božena se narodila v Litomyšli, kde její otec, spisovatel Alois Jirásek, učil na gymnáziu. Od roku 1904 studovala u profesora Jakuba Schikanedera na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a na soukromé hodiny docházela k malíři Antonínovi Slavíčkovi. S manželem Hanušem cestovala po Evropě a dlouho pobývala ve Francii a od roku 1926 pracovala v diplomatických službách. Byla členkou Spolku výtvarných umělců Mánes