Karel Lidický: Alegorie smutku, hrob Miloslava Holého (Vyšehrad)

Karel Lidický studoval v ateliéru Otakara Španiela na pražské Akademii výtvarných umění. Karel Lidický patří mezi nejvýznamnější autory českého klasického portrétu a jeho velký přínos byl i v pedagogické činnosti na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, na ČVUT a pražské Akademii výtvarných umění. S jeho plastikami se můžeme setkat na Vyšehradském hřbitově, například na hrobě Otakara Ostrčila (6-36), kde je umístěna busta tohoto skladatele a dirigenta, na hrobě básníka a překladatele Hanuše Jelínka (12-14), pro který vytvořil básníkovu bustu, stejně jako pro hrob (č. 12-24) Ladislava Vycpálka bustu skladatelovu. Je rovněž autorem sochy Smutku na hrobě svého přítele malíře Cypriana Majerníka (č. 9-103).

Miloslav Holý na počátku první světové války začal studovat u Jana Preislera na Akademii výtvarných umění v Praze, ale studia dokončil až po návratu z války u Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského, u něhož se věnoval grafice, zejména litografiím a leptům. V letech 1920 až 1924 byl členem Umělecké besedy a poté do roku 1927 členem Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko humorně pojmenované podle začátků příjmení jejích členů – Miloslava Holého, malířů Karla Holana, Pravoslava Kotíka a sochaře Karla Kotrby. Po rozpadu skupiny vstoupil do SVU Mánes. V letech 1947-1958 byl profesorem a v letech 1950-1954 rektorem Akademie výtvarných umění. V roce 1964 se stal nositelem titulu zasloužilý umělec a v roce 1967 byl vyznamenán Řádem práce. Od konce dvacátých let se přiklonil ke krajinomalbě s náměty z jižních Čech a později maloval i v Orlických horách. Kromě maleb se věnoval i litografii a kresbě.

Hrob Miloslava Holého se nachází vedle hrobu jeho přítele sochaře a medailéra Otakara Španiela a jeho syna Ivana. Zdobí jej alegorie Smutku, plastický reliéf dvou ležících žen, dílo dalšího z jeho přátel, sochaře Karla Lidického.