Jan Kubiš (Nové Město)
Příslušník československé armády ve Spojeném království, člen výsadku Anthropoid, který provedl úspěšný atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Jan Kubiš se narodil 24. června 1913 v Dolních Vilémovicích, zemřel 18. června 1942 v lazaretu SS v Podolí, kam byl převezen těžce zraněný po bitvě na kůru pravoslavného kostela svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Jan Kubiš se narodil v Dolních Vilémovicích jihovýchodně od Třebíče. Pracoval jako čeledín, přivydělával si jako topič v cihelně a působil v tělovýchovné jednotě Orel. Po skončení vojenské prezenční služby u jihlavského 31. pěšího pluku zůstal v armádě jako délesloužící poddůstojník. Službu konal v Jakartovicích u strážního praporu XIII, který byl podřízen 34. pěšímu pluku „Střelce Jana Čapka“ v Opavě na severní Moravě. Byl povýšen do hodnosti četaře. V červnu 1939 opustil ilegálně protektorát a přes Polsko (kde se poprvé setkal s Josefem Gabčíkem) se dostal do francouzského Alžíru, kde vstoupil do Cizinecké legie. Po vypuknutí války byl prezentován v Agde a zařazen k 2. pěšímu pluku, s nímž se zúčastnil bojů na Loiře, za které mu byl udělen francouzský válečný kříž a byl povýšen na rotného. Po pádu Francie se dostal na egyptské lodi Rod El Farag do Anglie, kde byl zařazen k 1. pěšímu praporu československé smíšené brigády. Po absolvování kurzu rotmistra pěchoty byl v březnu 1941 povýšen na rotmistra. Přihlásil se k plnění zvláštních úkolů v nepřátelském týlu. Po absolvování všech nezbytných kurzů se stal členem výsadku ANTHROPOID, v němž nahradil na žádost rtm. Gabčíka zraněného rotného Karla Svobodu, s úkolem uskutečnit atentát na Reinharda Heydricha. Navigační chybou byl vysazen v noci na 29. prosince 1941 poblíž Nehvizd u Prahy místo na Plzeňsku. Na Plzeňsko se pak přesunuli a zúčastnili se zde příprav neúspěšného bombardování Škodovky.
Spolu s Josefem Gabčíkem provedl 27. května 1942 atentát na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. Po selhání Gabčíkova samopalu Sten Gun použil Kubiš předem připravený protitankový granátů.
Po úspěšném provedení atentátu Kubiš našel spolu s dalšími výsadkáři útočiště v podzemních prostorách pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Po vyzrazení úkrytu parašutistů a během následného útoku mnohonásobné přesily fašistů na kostel se bránil společně s A. Opálkou a J. Bublíkem na kůru. Po výbuchu granátu upadl do bezvědomí a nebyl tak schopen si na rozdíl od spolubojovníků sám vzít život. Na následky úrazu zemřel v lazaretu SS v Podolí. Po identifikaci a pitvě byl pohřben do hromadného hrobu v Ďáblicích.
Z jeho široké rodiny bylo postupně zatčeno 250 lidí, přičemž nejbližší rodina byla odeslána do koncentračního tábora Mauthausen, kde byla 24. října 1942 popravena společně se spolupracovníky parašutistů a rodinou parašutisty Valčíka
V roce 2002 byl Jan Kubiš in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Rtm. pěch. Jan Kubiš má pamětní kámen zasazený do chodníku na nároží Resslovy a Václavské 308/22, kam bylo přivezeno z podolského lazaretu. Jeho jméno je rovněž uvedeno na pamětní desce umístěné nad oknem krypty chrámu sv. Cyrila a Metoděje a jeho busta s pamětní deskou se nachází v kryptě pravoslavného chrámu.
Datum vytvoření: 28.10.2019 17:13
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba