Josef Gabčík (Nové Město)

Josef (Jozef) Gabčík se narodil v obci Poluvsie u Rajeckých Teplic nedaleko Žiliny, jako nejmladší ze čtyř dětí Františka a Márii Gabčíkových. V Čechách v Kovářově u Milevska (okres Písek) se vyučil zámečníkem a kovářem. Vojenskou službu ukončil v hodnosti desátníka. Po skončení vojenské prezenční služby působil v letech 1934–1937 jako délesloužící voják u Pěšího pluku 14 v Košicích. Na naléhání otce po úmrtí bratra přerušil vojenskou službu, ale zemědělského hospodářství se stejně neujal a od roku 1937 byl zaměstnán v továrně na výrobu chemických bojových látek v Žilině. Po pracovním úrazu pak přešel pracovat do méně nebezpečného vojenského skladu v Trenčíně, kde se před převzetím skladu německou armádou dopustil sabotáže. Aby se vyhnul postihu, odešel počátkem června 1939 přes Polsko do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie. Po pádu Francie byl evakuován do Anglie a zařazen do výcviku plnění úkolů zvláštního určení. Stal se jedním z osmi prvních absolventů kurzu útočeného boje ve Skotsku. Na rotmistra byl povýšen 7. března 1941.

V noci z 28. na 29. prosince 1941 byli spolu s  Janem Kubišem jako skupina Anthropoid vysazeni místo plánovaného místa seskoku na Plzeňsku u Nehvizd u Prahy. Gabčík si při seskoku poranil nohu, ale byl schopen chůze. Po přesunu do Plzně a následně do Prahy začali parašutisté plánovat atentát na Heydricha. Během ilegálního pobytu u Fafkových na Královských Vinohradech (nyní součást MČ Praha 3) se Gabčík zasnoubil s jejich dcerou Liběnou. Celá rodina Fafkových (otec Petr, matka Liboslava, Liběna i její sestra Rela) pak byla popravena v Mathausenu a jejich jména jsou uvedena na pomníku Obětem 2. svetové války na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Atentát byl proveden 27. května 1941. Aby se výsadkáři mohli zmocnit Heydrichovy aktovky s dokumenty, měl jej původně provést Gabčík samopalem, ale ten mu patrně selhal, a proto atentát provedl druhý člen skupiny Jan Kubiš, který hodil na protektorův vůz protitankový granát. Zastupující říšský protektor pak na následky zranění dne 4. června 1942 zemřel.

Po atentátu na Heydricha se ukrýval na různých místech, až se nakonec uchýlil spolu s dalšími parašutisty do krypty pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde při boji v obklíčení okupačními jednotkami spolu s ostatním parašutisty zemřel vlastní rukou. V roce 2017 byl in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora.

Hrdinovi je věnován i pamětní kámen na nároží Resslovy a Václavské ulice č.p. 308/22, který se nachází na místě, kam bylo položeno tělo parašutisty po té, co bylo vyvlečeno po poslední bitvě z kostela sv. Cyrila a Metoděje. 

Jeho jméno je uvedeno rovněž na pamětní desce umístěné nad okénkem do krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje. Jeho busta s pamětní deskou se nalézá i v osudové kryptě pravoslavného chrámu.