Adolf Opálka

Adolf Opálka se narodil jako nemanželské dítě ve mlýně v Rešicích u Znojma. Vychovávala ho babička a dědeček, posléze i teta Marie z matčiny strany. Učil se automechanikem a po zranění ruky studoval obchodní akademii v Brně, kde v roce 1936 maturoval. Hned v říjnu téhož roku, ve svých 21 letech, nastoupil k 43. pěšímu pluku v Brně. V letech 1937–1938 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích, z níž byl vyřazen jako poručík pěchoty. Po okupaci v roce 1939 Němci čsl. armádu v protektorátu zrušili. V červnu 1939 odešel Adolf Opálka do Polska, záhy však nastoupil ve Francii do služby Cizinecké legie v Africe. Když vypukla druhá světová válka, vrátil se do Francie a byl zařazen do československé armády v Agde. Postupně prošel všemi třemi pluky 1. čs. divize a účastnil se bojů na francouzské frontě.

Po pádu Francie se dostal v červenci 1940 do Velké Británie. Sloužil u kulometné roty a od září 1941 do března 1942 prodělal výcvik pro plnění zvláštních úkolů v nepřátelském týlu. Absolvoval parašutistický kurz a kurz útočného boje. Na konci výcviku měl již hodnost nadporučíka pěchoty a byl jmenován velitelem výsadku Out Distance. Jeho úkolem měla být sabotáž plynárny v Praze Michli. Dalšími členy tohoto výsadku byli rotný Karel Čurda a desátník aspirant Ivan Kolařík. Operace se však nevydařila, protože výsadek byl vzhledem k chybě navigace shozen v noci na 28. března 1942 na Moravě, a to u obce Ořechov poblíž Telče. Po seskoku vypadla Kolaříkovi při ukrývání padáku peněženka s doklady a s fotografií jeho dívky s věnováním a adresou. Aby předešel pronásledování, Ivan Kolařík se 1. dubna 1942 nedaleko Vizovic otrávil. Opálka byl zraněn na noze, přesto odjel do Prahy s falešnými doklady na jméno Adolf Král. V Praze se sešel s K. Čurdou a společně se skupinou Silver A se zúčastnili navádění letadel při neúspěšném bombardování plzeňské Škodovky. Opálka byl jmenován velitelem všech parašutistů na území protektorátu.

Poté se podílel na atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha ( Operace Anthropoid). Po akci tak jako ostatní členové našel úkryt v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici č. 9a. Úkryt parašutistů gestapu prozradil Karel Čurda. Kostel byl obklíčen Němci a při boji Adolf Opálka padl vlastní rukou na kůru kostela. Byl těžce raněný, vzal si jed a zastřelil se. Po skončení boje bylo jeho tělo, jako i ostatních mrtvých parašutistů, vyvlečeno ven před kostel. Jeho teta Marie Opálková byly popravena v říjnu 1942 v Mauthausenu. Rodina byla Němci vyvražděna, nebo zahynula v koncentračních táborech, a to včetně vzdálených příbuzných.

Po osvobození republiky byl Opálka in memoriam povýšen do hodnosti štábního kapitána pěchoty, v roce 1990 do hodnosti majora a v roce 2002 byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Na mnoha místech naší země má Adolf Opálka pamětní desku, nebo je po něm pojmenována ulice. V Praze 2 je v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici 9a umístěna busta Adolfa Opálky. Na rohu Václavské a Resslovy ulice je v chodníku zabudován pamětní kámen v místě, kam bylo položeno Opálkovo tělo po té, co bylo vytaženo ven z kostela. Jeho jméno je uvedeno také na pamětní desce nad okénkem do krypty téhož kostela.