Restaurace v Riegrových sadech, Riegrovy sady čp. 28 (Vinohrady)

Vznik Riegrových sadů

Riegrovy sady se rozkládají na výměře 11 ha. Jejich vzniku předcházelo vykoupení části pozemků někdejších usedlostí vinohradskou obcí a spojením Saracinky, Švihanky, Kuchyňky a již dříve zaniklé Pštrosky, kde se nacházel lom, pískovna a pole. Začleněním Saracinky (Vozové) se součástí Riegrových sadů stala i část Pražany oblíbené zahrady Kanálky. Díky velké prozíravosti našich předků nebyla městem získaná oblast proměněna na stavební parcely, ale byly zde založeny sady, dodnes představující cennou oázu zeleně v centru města. V roce 1901 začalo zakládání sadů terénními úpravami, a to zejména ve východní části, kde býval lom.

Restaurace

Součástí sadů byl tzv. Šťastného hostinec a dřevěný pavilón pro jízdu na kolečkových bruslích, který během první světové války sloužil jako lazaret a později tělocvična. Po zrušení pavilonu vzniklo na volné ploše dětské hřiště. Původní restaurace se zahradou na místě usedlosti Švihanka byla v letech 1931–1933 přestavěna podle plánu architekta Františka Marka. Restaurace nesla po majiteli název Šretrova. Otevřena byla celoročně a o hosty se staralo několik desítek číšníků a dalšího personálu. Po osvobození využívala budovu více než dvacet let tělovýchova. Elegantní vzhled restaurace poněkud poškodila rekonstrukce v roce 1965, především pak necitlivá výměna oken, ale od toho roku se zde opět začalo s provozováním pohostinských služeb v restauraci, kavárně, baru a ve velkém sále. Ten se nacházel v prvním patře a nabízel až 180 míst. Tři samostatné salonky až pro 40 hostů se daly navzájem propojit a dva z nich byly obklopeny terasami s překrásným výhledem na Prahu. Zahrada měla kapacitu 1000 míst a těšila se velké oblibě díky nedělním hudebním produkcím. Za války se sady přejmenovaly na Smetanovy a vedle restaurace byla vybudována protipožární nádrž.

Architekt

Vinohradský architekt František Marek se narodil 26. listopadu 1899 v Borovnici, zemřel 18. července 1971 v Praze. V letech 1922 až 1926 byl žákem profesora Josefa Gočára na pražské Akademii výtvarných umělců. S manželkou Jelenou bydlel ve třicátých letech nedaleko Riegrových sadů, a to v domě „U Jungmanna“ na Vinohradské třídě čp. 1216/87. Byl členem SVU Mánes. Je autorem celé řady velkých staveb po celém Česku. Mezi jeho nejznámější dílo patří například projekt funkcionalistické budovy banky a restaurace U Rozvařilů v ulici Na Poříčí čp. 1047/ 26 na Novém Městě a s mnoha jeho stavbami se můžeme setkat i na území dnešní městské části Praha 2. Například po realizaci Šretrovy restaurace v Riegrových sadech navrhl v letech 1938-1946 tělocvičnu (vinohradskou sokolovnu) čp. 2400/1a v  Polské ulici a na Vinohradské třídě čp. 1233/22 se stavitelem Františkem Weignerem provedli úpravy nárožního domu. V letech 1934-1935 projektoval nájemní dům s obchody v těsném sousedství Prahy 2 v ulici U Vodárny čp. 878/16.