Tělocvična - vinohradská sokolovna č.p. 2400, Polská čp. 2400/1a (Vinohrady)

Historie

Roku 1929 zahájili zástupci vinohradského Sokola zdlouhavá jednání s pražskou obcí a Státní regulační komisí, kvůli hledání místa pro svou rozměrnou stavbu. Volba padla na Riegerovy sady při ulici Nerudově (Polské). Podkladem pro připravovanou soutěž, vypsanou v roce 1936 a přístupnou pouze členům sokolských jednot, byly náčrtky architekta Františka Marka. A právě on, spolu s Václavem Vejrychem a později Jaroslavem Kabešem se stali vítězi a autory realizovaného projektu. Se stavebními pracemi započala firma Karla Skorkovského na jaře 1938.
Téměř hotovou stavbu však 9. října 1941 zabrali Němci a umístili do ní tělovýchovné středisko a lazaret SS, dobudovali plavecký bazén a schodiště z dnešní Polské ulice. K oficiálnímu otevření budovy došlo až po válce v červnu roku 1946.

Popis

Autoři projektu preferovali emocionální, hmotnější výraz funkcionalismu, jenž počítal s optickými efekty důmyslně sestavených architektonických hmot. Sokolovnu navrhli jako jednolitou hmotu s myšlenkou chrámu zdravého těla a ducha ve smyslu řecké kalokagathie, na což odkazovalo zejména mohutné sloupové průčelí.
Sloupořadí není samoúčelné, nese diváckou tribunu hlavního sálu, která se do průčelí promítá jako výrazně předsunutá hmota. Dalším nepřehlédnutelným kompozičním prvkem hlavního průčelí jsou rozměrná obdélná okna a vlevo posazený rizalit s volným přízemím, plnícím funkci krytého hlavního vstupu. Dispozici budovy její autoři promyšleně rozdělili na prostory pro cvičence a koridory určené návštěvníkům. Střed kompozice přízemí tvoří vstupní hala osvětlená efektními zapuštěnými stropními svítidly, v jejímž centru je osazena socha   Miroslava Tyrše od Ladislava Šalouna. Prostory prvního a vyšších pater určili autoři rozměrným sálům (46 000 m³). Strop hlavního velkého sálu a jeho segmentový tvar nesený železobetonovými žebry sleduje nízká sedlová střecha tvořící nejvyšší bod budovy.
Z významných členů vinohradského Sokola můžeme jmenovat operní pěvkyni Jarmilu Novotnou − žákyni Emy Destinnové −, sportovního gymnastu, mistra světa (1931) a vítěze berlínské Olympiády 1936 ve cvičení na kruzích Aloise Hudce, nebo armádního generála Aloise Eliáše, předsedu protektorátní vlády, popraveného nacisty za odbojovou činnost (viz pamětní deska).
V roce 1949 byl celý areál svěřen společné tělovýchovné organizaci pod hlavičkou TJ Sokol ČKD Stalingrad a později TJ Bohemians ČKD Praha. V roce 1991 se vrátil do majetku České obce sokolské. Budova je památkově chráněná od roku 2007.

Toto heslo se nachází na herní trase Sokol v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více