Usedlost připomíná nápis a plastika nad vchodem domu Budečská 781/26 (Foto M. Polák, 2009)

Kravín, Budečská 781/26 (Vinohrady)

Baal, Bál

Usedlost Bál (Kravín) byl původně poplužní dvůr; r. 1817 bylo hospodářské stavení proměněno v hostinec se sálem, kde se konaly oblíbené taneční zábavy.

Sdílet

Kravínem se nazývalo místo, kde byly původně čtyři zahrady (Matička, Vejvodka, Šmelcerka a Vodřinka), hospodářské a obytné budovy usedlosti Nigrinka čp. 47 (se studnou a polnostmi). Ke konci 18. století patřilo rozsáhlé území hraběti Laženskému z Bukové, který ještě před koncem 18. století prodal celý pozemek baronu Wimmrovi.

Baron Jakub Wimmer nechal roku 1817 přestavět hospodářskou budovu na hostinec s tanečním sálem a kolem vysadil ovocný sad. Celá usedlost se začala nazývat Bál (Baal, rovněž Kryštol, St. Cloud). Místo se stalo záhy vyhledávaným cílem Pražanů, nechyběla zde ani malá střelnice a kolotoč, často se zde konaly společenské zábavy. Staré, mohutné kaštany vábily výletníky do svého stínu ke znamenitému pivu, jež se v hostinci čepovalo. Kravín se stal jednou z nejnavštěvovanějších hospod v širokém dalekém okolí. Navštěvovala ji i „lepší společnost (dobové prameny se zmiňují, že sem rád chodívali Bedřich Smetana i Antonín Dvořák). Areálu nechyběl ani skutečný kravín, kde se podávalo čerstvé mléko.

V šedesátých letech 18. století (po smrti barona Wimmra) začal Kravín pustnout a v exekuci jej koupili Jan a Matylda Kreislovi. V roce 1867 zde Josef Emil Kramuele zřídil arénu, kterou v roce 1876 převzal Jan Pištěk. V roce 1881 byla stará aréna zbourána, postavena nová, ve které se hrálo až do roku 1892.

Konec 19. století pak znamenal parcelaci pozemku statku a zbourání Bálu i Nigrinky. Na místě kdysi poplužního dvora čp. 46 a 69 vznikl blok domů ohraničený ulicemi Budečskou, Sázavskou, Slezskou a Korunní a část městských sadů Svatopluka Čecha, jak napsal v roce 1895 oficiál Julius Janeček: „Avšak ničeho nedbající, vše nivelující ruch stavební neušetřil (v Kravíně) ani stánku umění, ani útulného hostince se starými stromy, vše mu padlo za oběť. Tak zejména stojí z části na místě arény dům čp. 825 a na místě hostince dům čp. 781. Stalo se to tím, že celý pozemek ku dvoru kravínskému náležející rozdělen byl na 296 míst stavebních, přes žírná pole vyměřeny ulice, v nichž nyní stojí již 119 vesměs třípatrových a čtyřpatrových domů.“

Kravín neboli „Kraváč“, jak se mu lidově říkalo, byl Pražany velice oblíben – příjemný hostinec s vyhlášeným košířským pivem (stával přibližně v místech rohu Korunní třídy a Budečské ulice, přímo naproti dnešní tržnice), byl obklopen sady a tak celý prostor zval k příjemným procházkám, zvláště když proslulá Kanálka již začala „upadat“.

V nárožním domě Budečská 781/26 a Korunní 781/26, vystavěném v roce 1890 na místě bývalého hostince, byla v roce 1973 zprovozněna zrestaurovaná vinárna Kravín. V sezoně zde byly návštěvníkům k dispozici stoly i boxy, po 22. hodině večerní začal hrát malý orchestr, většinou tvořený klavíristou a houslistou. Vinárna byla zařazena do tehdejší II. cenové skupiny a otevírací doba byla na svou dobu pozoruhodná - od 20. hodiny večerní do 4. hodiny ranní. Tři místnosti poskytovaly útulek pro 70 hostů. Mezi speciality patřil guláš Kravín, telecí filé Marengo a banjalucký telecí řízek.

Po sametové revoluci vinárna zanikla a nachází se zde obchod, takže někdejší slávu Kravína připomíná již jen nápis a hlava tura nad vchodem domu Budečská 26.

Galerie: 
Kravín na dobové pohlednici
Usedlost připomíná nápis a plastika nad vchodem domu Budečská 781/26 (Foto M. Polák, 2009)
Usedlost připomíná nápis a plastika nad vchodem domu Budečská 781/26 (Foto M. Polák, 2009)
Kravín na dobové pohlednici
Katastrální území

Název: Kravín

Umístění: Korunní 781/25, Budečská 781/26

Přestavba: 1817

Novostavba: 1890

Adresa
Budečská 26
12000 Praha 2
Česká republika
50° 4' 32.0448" N, 14° 26' 31.6536" E
Odkazy a literatura:
Polák M.: Město Královské Vinohrady, Praha 2009
Lašˇtovková B.: Pražské usedlosti, Praha 2001
Datum poslední aktualizace: 19.11.2020 9:56
Datum vytvoření: 6.10.2020 9:30