Boží muka na Vyšehradě (Vyšehrad)
Morový sloup čili Boží muka jsou obvykle drobnou stavbou ve tvaru sloupu nebo pilíře se stříškou. Stavěla se na památku obětí epidemie moru.
Jednou z působivých památek na Vyšehradě je barokní morový sloup. Je součástí Národní kulturní památky Vyšehrad. Nachází se poblíž rotundy sv. Martina a v těsné blízkosti kaple Panny Marie Šancovské.
V době rozkvětu Vyšehradu, ještě před husitskými válkami, se od rotundy sv. Martina táhla úvozová cesta s domy měšťanů a kanovníků. Vedla na náměstíčko s tržištěm a s radnicí. To se nacházelo zhruba v místech, kde je dnes kostel Panny Marie Šancovské v ulici V Pevnosti. Před kostelem byl vztyčen morový sloup jako památka na oběti morové epidemie v Čechách z období 1679-1680. Podle některých odborníků je sloup zachycen na prospektu Prahy od nizozemského kreslíře Folperta van Ouden-Allena (1635-1715) z roku 1685. V jiných dokumentech se uvádí jako rok vzniku sloupu letopočet 1714, což by ukazovalo spíš na epidemii moru v letech 1713-1714.
Na nízkém čtyřbokém soklu stojí válcový dřík a na něm nahoře deska pod kapličkou. Čtyřboká kaplička je zakončená kamennou stříškou a dvojitým kovovým pozlaceným křížem. Pod vrcholkem jsou ve čtyřech výklencích zobrazeni čeští světci sv. Ludmila , sv. Prokop, sv. Vojtěch a sv. Václav. Sloup u Božích muk symbolizuje vždy sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.
Sv. Ludmila (860-921) byla manželkou knížete Bořivoje I., prvního historicky doloženého Přemyslovce. Mj. byla matkou knížete Vratislava I. a babičkou sv. Václava. Dne 15. září 921 byla na popud kněžny Drahomíry zavražděna. Byla prohlášena první českou světicí. V roce 2021 uplyne 1100 let od jejího úmrtí. Sv. Prokop (konec 10. století - 1053) byl původně světský kněz, později se stal poustevníkem. Založil benediktinský sázavský klášter. Svatořečen byl 4. července 1204. Sv. Vojtěch (polovina 10. století - 997) založil nejstarší český mužský klášter benediktinů v Břevnově. Dne 23. dubna 997 byl zavražděn a je považován za mučeníka. Sv. Václav (907-935, nebo 929) byl český kníže z rodu Přemyslovců a světec. Vládl od roku 925. Je nejznámějším patronem České republiky a jejím symbolem.
V roce 1882 byla Boží muka opravena a do mělkých nik nahoře byly vloženy nové plechové lunety s portréty světců. Autorem malby byl patrně Jan Heřman, který s Josefem Hellichem společně pracoval také na obnově maleb rotundy sv. Martina. Ve dvacátých letech minulého století byly lunety nahrazeny skleněnými mozaikami. Jako rok opravy se uvádí někdy také 1938.
Datum vytvoření: 17.5.2021 15:32
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba
