Kostel Panny Marie Šancovské, V Pevnosti (Vyšehrad)

Historie

Současná kaple vznikla na místě mnohem staršího gotického kostela Stětí sv. Jana Křtitele v ulici V Pevnosti.V dobách rozkvětu Vyšehradu před husitskými válkami byla tato ulice, nebo spíše úvozová cesta, hlavní tepnou, kterou lemovaly domy kanovníků i měšťanů. Vstupovala patrně na náměstí s tržištěm a s radnicí. Náměstíčko se nacházelo přibližně v místech dnešní kaple Panny Marie Šancovní.

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl zčásti odbourán v roce 1624 a poté ještě v roce 1741. Po roce 1654 byla vybudována pevnost na Vyšehradě jako součást pražského pevnostního systému a kostel byl snížen a do ní zapojen. Na zásah kanovníka Jana Tomáše Berghauera bylo bourání kostela v polovině 18. století zastaveno a díky přispění kapitána Souhuera bylo jeho torzo přestavěno v barokní kostel. Dokončit ho dal děkan J. Václav Ditrich z Lilienthalu. Nová stavba pak byla vysvěcena jako kostel Panny Marie Loretánské a Stětí sv. Jana Křtitele.

V rovce 1750 byla na severní straně u kaplanky (vikárky) připojena sakristie a v roce 1764 na západní straně představena kupolkou sklenutá přístavba s věžičkou. Ta byla spojena s kostelem chodbičkou. Přístavba je pozdější kaple Panny Marie Šancovní (Šancovské). Tato poutní kaple byla určena pro sošku Panny Marie Loretánské, ale socha byla v roce 1784 umístěna do blízkého kostela sv. Petra a Pavla. V témže roce kapli zrušil Josef II. a zabral ji vojenský erár. Poté tu byl sklad nejrůznějšího harampádí, později zde bydleli chudí lidé.

V roce 1882 vyšehradská kapitula kapli koupila od vojenského eráru zpět a navrátila jí původní církevní účel. Po roce 1883 byla chodbička zbořena a přední část byla upravena podle návrhu Antonína Bauma a Bedřicha Münzbergera jako novobarokní kaple. Přibyla sem ještě lurdská jeskyně. Náklady uhradil tehdejší kanovník (později probošt) Mikuláš Karlach.

Hradbám se po zrušení opevnění říkalo šance a od poloviny 19. století se chodilo na procházky „na šance“ a „po šancích“, čili po bývalých hradbách. Kaple tak získala své jméno, ale mohla se tedy jmenovat také Panny Marie Hradební.

Stavba

Přestavbou v roce 1764 vznikla novobarokní kaple. Je to malá centrální kvadratická stavba s kulisovitě rozšířeným průčelím. V jeho středu je vstup sklenutý stlačeným obloukem. Má štukové ostění s bosovanými římsami (plasticky ztvárněnými). Jsou zde dvoukřídlé dveře s mřížemi. Nad portálem je obdélné štukové pole se zlaceným nápisem AVE MARIA. Na nárožích jsou hladké pilastry (reliéfní plastický architektonický prvek) zakončené nízkými římsovými hlavicemi, jež nesou vysoké kladí (překlad) ukončené mohutnou korunní římsou. Nad průčelím je nízký trojúhelný štít. Střecha je prejzová.

Nejnápadnější na kapli je osmiboká lucerna (věžička) s měděnou kupolí se zlaceným křížem nesený orlicí s žezlem a dvouocasým lvem. Ten svírá v tlapě meč, což je znak Vyšehradu. Čtyři okna lucerny jsou obdélná a mají prostou štukovou šambránu (orámování). Mezi nimi jsou čtyři stejné niky.

Kaple má barokní křížovou klenbu s hranami zdobenými štukovým rostlinným reliéfem. Klenbu nesou kovové pilastry na soklech s profilovanou římsou, která vrcholí zdobnými hlavicemi. Východní strana kaple je prolomena velkou arkádou. Zde je umělá skalní lurdská jeskyně se soškou Panny Marie Oltářní mensa je tumbová (ve tvar sarkofágu), pseudobarokní se štukovým reliéfním monogramem Krista ve věnci mezi palmetami.

Současnost

Dovnitř lze nahlédnout prosklenými dveřmi mezi zlacenými mřížemi. Kapli a kostel Stětí sv. Jana Křtitele lze navštívit v rámci víkendových prohlídek, okruh Královský hrad.