Bedřich Münzberger

Bedřich Münzberger studoval od školního roku 1866/1867 pozemní stavitelství na německé technice v Praze a současně byl zapsán i na pražskou Akademii. Praxi vykonával u svého strýce Ignáce Vojtěcha Ullmanna. Po praxi se v roce 1874 spojil s architektem Antonínem Baumem k samostatné projekční činnosti.

Jako člen stavební kanceláře Ignáce Ullmanna se podílel na stavbě budovy České polytechniky, dnes ČVUT, na Karlově náměstí (dokončena 1875).  V letech 1876–1878 postavil v Praze Palackého most, který propojil Nové Město s  rychle se rozvíjejícím Smíchovem. Jde o třetí nejstarší dochovaný most přes Vltavu a první, přes který vedla tramvajová trať. Ve spolupráci s Antonínem Baumem rozpracovali Ullmannův návrh a realizovali výstavbu vinohradské radnice, dokončené 1878, rok před povýšením Královských Vinohrad na město. Díky pozdějším přestavbám známe původní podobu už jen z fotografií. Münzberger s Baumem navrhli mnoho staveb nejen v Praze, ale po celé zemi. Mezi jeho nejznámější dílo patří Průmyslový palác z roku 1891 na pražském Výstavišti v Praze-Bubenči. V letech 1893–1896 spolupracoval se strýcem Ignácem Ullmannem na utváření nájemného novorenesančního domu na Palackého náměstí č.p. 358/2 V praze 2 na Novém Městě. Byl autorem domu na nároží ulic Na Moráni a dnešní Gorazdovy, který byl však zničen během náletu spojenců v únoru 1945. V roce 1882 zajišťoval opravu a novorenesanční přestavbu Kaple panny Marie Šancovní na Vyšehradě a Vikárky - bývalé kaplanky v těsném sousedství kaple.

V letech 1897–1898 vykonával Bedřich Münzberger funkci předsedy Komise pro soupis památek města Prahy a spolupodílel se na vytvoření prvního systému památkové péče u nás. Byl architektem tří stavebních slohů. První práce tvořil v duchu historizujících slohů, poté ve slohu secese navrhl například Průmyslový palác a projektoval i konstruktivistické stavby.

Oženil se s Karolínou Havlíkovou, s níž vychoval čtyři děti, tři syny a dceru Jarmilu.

Architekt Bedřich Münzbeger zemřel ve svém domě na Palackého náměstí 23. července 1928 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech (odd. V. 15 – 10). Dům se všemi rodinnými památkami a uměleckými díly byl zničen při únorovém náletu na Prahu v roce 1945.