Svatý Prokop, K Rotundě 16/3 (Vyšehrad)

Na území městské části Praha 2 se můžeme setkat s plastikou českého patrona sv. Prokopa například v nice na chrámu sv. Ludmily na náměstí Míru. Druhou světcovu sochu najdeme na Vyšehradě v nice ohradní zdi zemědělského dvorce v ulici K Rotundě č.p. 16.

Svatý Prokop se narodil na zemanské tvrzi v Chotouni, vsi mezi Českým Brodem a Kouřimí. Stalo se tak patrně kolem roku 985. Předpokládá se, že ve staroslověnštině se vzdělal u některých kněží až na Vyšehradě.

Sv. Prokop se stal světským knězem, ale záhy se stáhl do ústraní a stal se poustevníkem. Postupem doby vznikla kolem jeho poustevny mnišská osada a za podpory knížete Oldřicha pak byl založen roku 1032 klášter, jehož se stal Prokop prvním opatem. Prokopa podporoval i Oldřichův nástupce kníže Břetislav. V Sázavském klášteře (třetím nejstarším mužským klášterem v Čechách), který převzal řeholi sv. Benedikta, se provozovala liturgie ve staroslověnštině.

Ve středověku býval Svatý Prokop zobrazován jako řeholník v mnišském oděvu, v baroku jako opat v pontifikáliích s berlou a mitrou. Jeho atributem může být kniha (řehole sv. Benedikta), od 17. století kříž, kterým krotí ďábla. Jeho hlavním atributem je však ďábel upoutaný na řetěze, kterého má u nohou. Právě s tímto atributem je zpodobněn v nice ohradní zdi vyšehradské zemědělské usedlosti. Bývá zobrazován i v prostředí jeskyně, kterou může evokovat i nika, v níž je jeho vyšehradská plastika umístěna.

Svatý Prokop zaujímá mezi českými patrony páté či šestí místo, často po boku sv. Vojtěcha. Jako patrona jej uctívají rolníci, horníci a vinaři.

Socha sv. Prokopa na Vyšehradě působí skromně, což ostatně byla světcova vlastnost, a velice příjemně. Jedná se však o jeden z mála vyšehradských artefaktů, který se netěší ochraně památkové péče.