Renesanční architektura v Praze 2 (Nové Město)

Renesance

Renesanční architektura má počátek v Itálii, přičemž za první příklad tohoto slohu bývá pokládán Špitál neviňátek ve Florencii, tedy Ospedale degli Innocenti, jehož stavba započala roku 1419 a který navrhl Filippo Brunelleschi.

V českých zemích se renesance objevila koncem 15. století, na Pražském hradě již v devadesátých letech tohoto století, ale nejvíce se rozšířila až v století následujícím. Přetrvávala až do třicetileté války a pozdní fáze přechází v manýrismus, často označovaný jako samostatný sloh.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Přiřazování - Architektonické slohy (2)

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Renesance na Praze 2

Již v letech 1520 až 1526 proběhla přestavba Novoměstské radnice, kterou realizovala dvorská huť Benedikta Rieda, pravděpodobně za účasti samotného mistra. Hlavními pohledovými prvky této radniční budovy se staly strmé, bohatě panelované štíty hlavního průčelí a obdobně řešený štít završoval i západní stranu radničního křídla. Na počátku 20. století obnovené hlavní průčelí je úspěšnou replikou původního stavu. Významnou se jeví přestavba jihovýchodního křídla Novoměstské radnice po požáru roku 1559 s nově připojenou arkádovou chodbou, vloženou do nádvorní partie.

Renesance se pochopitelně dotkla i Podskalí. Z doby po roce 1561 pochází Podskalská celnice zvaná Výtoň čp. 412, jeden z mála zachovalých pozůstatků této čtvrti.

Přestože budova školy čp. 535 při novoměstském kostele sv. Štěpána má klasicistní výraz, tak stavbu kryje strmá valba renesančního krovu z roku 1568. K nejvýznamnějším architektonickým počinům patřila velkolepá kupole nad lodí kostela Nanebevzetí Panny Marie a Karla Velikého na Karlově, jejíž dokončení datuje nápis na svorníku k roku 1575.

Na Vyšehradě je k roku 1594 datována výstavba nového presbytáře kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla, který se zachoval až do puristické přestavby, uskutečněné na konci 19. století.

V období pozdní renesance též vnikla kamenná zvonice u kostela sv. Štěpána na Novém Městě pražském a ještě roku 1618 došlo k renesančním úpravám Faustova domu na Karlově náměstí. Přestože čistě renesančních staveb na území naší městské části mnoho nenalezneme, tak v interiérech jsou pozůstatky tohoto slohu daleko četnější a z mnoha takových příkladů lze uvést dům „U bílého beránka“ na Karlově náměstí.