Hlavní záložky

Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Adresa
Jana Masaryka 165
12000 Praha 2 Vinohrady
Česká republika
50° 4' 14.0772" N, 14° 26' 17.4192" E
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily

Vila Osvěta a vinohradské historizující vily

Jana Masaryka 22, čp. 165/XII, Praha 2­­­–Vinohrady

Alois Bureš

1882

Historie:

Královské Vinohrady mají několik pozoruhodných vil, které vznikly buď historickým vývojem z viničních usedlostí či založeny jako nové v době parcelace zdejších zahrad v 19. a 20. století. Například při urbanistických rozvrženích Vinohrad v druhé polovině 19. století byla samostatná vilová čtvrť projektována na území bývalé usedlosti Smetanka mezi ulicí Italskou a Španělskou (architekti Max Spielmann, Rudolf Eisler, Josef Blecha, Josef Heindl a Kapsa&Müller). Individuální vilové výstavbě se město nebránilo ani na svazích nad Nuselským údolím. Zde se zprvu vily objevovaly při tzv. Wimmerových alejích, které kopírovaly místní cesty mezi klasicistními usedlostmi, tak jako v případě pozdější ulice Jana Masaryka.

Vila Osvěta:

Neznámější zdejší vilou je Osvěta. V roce 1882 ji navrhl vinohradský stavitel Alois Bureš, od roku 1880 člen městské rady a v letech 1912–1919 vinohradský starosta. Stavebník Václav Vlček – spisovatel, novinář, dramatik, předseda spolku Svatobor a mecenáš – vilu pojmenoval podle svého stejnojmenného časopisu, založeného roku 1871. Politická idea časopisu stavěla na samostatnosti České koruny a vzájemnosti Slovanů, „odebírati Osvětu bylo jakousi vlasteneckou legitimací“. Scházela se zde společnost z okruhu soudobých českých intelektuálů a politiků, jejíž střídmost lze aplikovat na ukázněnost lineárně neorenesančního stylu průčelí. V letech 1886−1889 tu žil Tomáš Garrigue Masaryk s manželkou Charlotte a zde se jim 14. září 1886 narodil syn Jan, pozdější československý ministr zahraničí. Na jeho osobu upomíná pamětní deska s bustou a citátem „Pravda vítězí, ale dá to fušku“, která je dílem sochaře Jana Bartoše. Bydlel zde též redaktor a pozdější nakladatel Jan Toužimský.

Další historizující vily:

Další neorenesanční vila v téže ulici je Belle Vue (čp. 108/10) se secesními prvky od oblíbeného vinohradského stavitele Karla Horáka z roku 1903, má zajímavou zužující se dispozici, která podřízena tunelu, nad kterým stojí. Typickou historizující vilou je rovněž Orlová (čp. 64/16), pojmenovaná podle staré místní vinice. Původní usedlost na přelomu 18. a 19. století zakoupil osvícený podnikatel Jakub Wimmer; v letech 1846–1847 zde „pro svou sešlost“ žil filolog, lexikograf, spisovatel a překladatel Josef Jungmann. Neorenesanční stavbu z roku 1885 (přestavba 1889–1890) zdobí bohatá štuková výzdoba s historizující kašnou v nice, hlavou Minervy mezi rohy hojnosti, motiv svazků loučí, lvích hlav a groteskových vlysů. Hrázděné křídlo pochází z roku 1892. Od roku 1945 až dodnes slouží areál vily Dětskému domovu se školou.

Na rohu Jana Masaryka a Americké ulice je tzv. Fričova vila (čp. 233/3). Objekt z roku 1871 přestavěl stavitel Josef Flaška v letech 1883–1884 na činžovní vilu s jednoduchou neorenesanční fasádou. V roce 1891 dům – s postupně se rozrůstajícím areálem – zakoupili bratři Fričové a umístili sem továrnu pro přesnou mechaniku. Zde byl před rokem 1906 zkonstruovaný originální přístroj pro měření průchodu hvězd almukantarátem, který tehdy patřil ke světově uznávané špičce (autoři František Nušl a Josef Jan Frič, jedni ze zakladatelů ondřejovské hvězdárny). Fričovu továrnu pro jemnou mechaniku a geodetické přístroje převzal po roce 1948 národní podnik Metra–měřící přístroje, později Metra–laboratorní přístroje. Po roce 1989 byl objekt vrácen dědicům.

V Americké ulici čp. 489/1 stála od roku 1874 vila, kterou navrhl architekt Carl Brust (autor přestavby Stavovského divadla z roku 1859). Vilu si později koupil „knoflíkový král“, továrník Jindřich Waldes, majitel vršovické Koh-i-noor. V době, kdy mu architekt Jindřich Pollert přestavoval „Kohinorku“, tedy 1919­–1920, si nechal od něj přestavět i vilu, včetně samostatné obrazárny pro Waldesovu slavnou sbírku obrazů. Jindřich Waldes byl za války odvlečen do Dachau, poté Buchenwaldu, rodina včas odpluvší do Ameriky jej vykoupila, ale on při cestě za ní, v kubánské Havaně roku 1941 zemřel. V roce 1949 byla bombardováním narušená vila přestavěna na jesle, v letech 2000–2003 zbourána a na jejím pozemku postaven komplex obytných vil ateliérem SEA.

Jedna z mála vil, která se zachovala v původní podobě, je neobarokní vila s neorokokovými detaily navržená pro Annu Chlumetzky (pravděpodobně v příbuzenském svazku s ministrem rytířem Chlumetzky) architektem a městským stavitelem Corneliusem Hauschkou v roce 1892 v Koperníkově čp. 794/6. Vila svou dispozicí navazuje na typ francouzských renesančních letohrádků.

Zcela mimo tradiční historizující styly patří kuriózní vila Pod Zvonařkou čp. 1746/7, která je postavená v podobělidové podhorské roubenky se zdobenými bedněnými lomenicemi na kamenných základech. Tento rodinný dům si nechal navrhnout majitel a ředitel dolů na Kladně Josef Janeček (1873–1933) inženýrem Maxmiliánem Duchoslavem. Parcela však byla v ochranném pásmu železničního tunelu a proto Ředitelství státních drah zde schválilo stavbu pouze provizorní na 20 let ­­– architekt navrhl dřevěnou. Od padesátých let domek patřil různým vysokým školám, roku 1990 byl upravována pro Prognostický ústav ČR, nyní je v soukromých rukách. Dům je od roku 2004 památkově chráněn.

Adresa
Jana Masaryka 165
12000 Praha 2 Vinohrady
Česká republika
50° 4' 14.0772" N, 14° 26' 17.4192" E
Galerie: 
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Vila Osvěta a vinohradské historizující vily
Odkazy a literatura: 
Barbora Lašťovková-Jiří Koťátko, Pražské usedlosti, Praha 2007.
Jaroslava Staňková-Martin Hurin-Jaroslav Staněk, Pražské zámky, zámečky a usedlosti, Praha 2008, s. 212−213.
Datum poslední aktualizace: 5.9.2018 9:45