Vila Amerika (Nové Město)

Historie

Vila vznikala v málo zastavěné části Nového Města, kde převažovaly rozsáhlé zahrady a vinice. Právě takový pozemek, s nevelkým domem s poetickým názvem U Hrnečků, zakoupil v roce 1715 Jan Václav, hrabě Michna z Vacínova, aby si zde nechal postavit vilu. Letohrádek byl nejpozději v roce 1720 dokončen, jak dokazuje stavebníkův testament z tohoto roku. Kdo ve skutečnosti byl autorem architektury této pozoruhodné vily, stále zůstává otázkou. Stará slovníková literatura zmiňuje jako autora Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který však byl v době vzniku vily příliš mladý a stěží mohl samostatně pracovat. Přitom Michnova vila není začátečnickou prací a je jistě zajímavé, že současně žádný architektonický detail nepřipomíná pozdější Dientzenhoferovo dílo. Je to práce umělce, který používá velice jemný až zdrobnělý detail, na rozdíl od Dientzenhoferova zřetelně plastického, hutného a celistvého výrazu. Nelze ale vyloučit, že velký barokní architekt se na stavbě v pozdějších letech skutečně podílel, dva pavilony při ulici totiž stylově Dientzenhoferovu dílu odpovídají a jsou patrně mladší. Sochy jsou připisovány Matyáši Bernardu Braunovi a fresková výzdoba v interiérech Janu Ferdinandu Schorovi. Další vlastníci si stavby a pozemku příliš nehleděli, jak ukazuje znatelný pokles ceny při prodeji v roce 1765. Teprve následující majitelé zahradu nově upravili jako anglický park – tuto změnu provedl v roce 1793 císařský zahradník Franz Weppel. Po roce 1826 sloužil letohrádek jako zahradní restaurace, než objekt se zahradou koupilo roku 1843 město. V následujících letech byl park stále zmenšován rozprodejem stavebních parcel a dokonce i samotnému letohrádku hrozila demolice. Zásluhou vídeňské památkové komise a zvláště profesora Bedřicha Ohmanna, velkého obdivovatele baroka, byla stavba zachráněna a v letech 1907–1908 opravena. Tehdy vznikl i mřížový plot při ulici podle ohrazení před Dientzenhoferovým kostelem sv. Karla Borromejského, stavba tak byla ještě více přizpůsobena tvorbě tohoto architekta. Původní záměr, zřídit tu Dientzenhoferovo muzeum, se nepodařilo realizovat. Nakrátko tu sídlilo muzeum školních pomůcek a teprve po druhé světové válce zde bylo zásluhou Společnosti Antonína Dvořáka zřízeno muzeum světoznámého skladatele.

Popis

Letohrádek sestává ze tří samostatných objektů – hlavní patrové budovy a dvou shodně vytvořených a symetricky umístěných přízemních pavilonů při ulici. Interiér vytváří zajímavý prostor schodiště v podobě hexagonu se zkosenými rohy a plnou vřetenovou hexagonální zdí, kolem níž se odvíjí točité schody. Strop schodiště zdobí freska (novodobě upravená) v oválném zrcadle, zobrazující dva letící putti. Doprovodná štuková výzdoba je až neobarokního původu. V hlavním sále patra jsou mezi iluzivními sloupy malované figury Athény, Herma a Artemidy na soklech, v medailonech pak slavné postavy historie, především z uměleckého prostředí – Michelangelo, Apolonius, Euklides, Feidias, Xerxes (jako stavebník Persepole) a Posidonius, Homér a Vitruvius, vždy označené nápisem. V architektonicky utvářené nástropní malbě se v rohových výjevech objevuje Smrt Archimedova, Apelles portrétuje Alexandra Velikého, Homér hraje v ráji a Císař Vespasián schvaluje plány Kolosea. Střední pole zaujímá freska zobrazující Apollóna letícího na Pegasu. Výzdoba nás tak nenechává na pochybách, že vila měla sloužit jako stánek umění a k rozptýlení vlastníka a jeho vznešené společnosti. Na zdi areálu je pamětní deska.