Růžena Nasková

Růžena Nosková se narodila na Královských Vinohradech, tehdy samostatné město a nyní součást Prahy, jako mladší ze dvou sester. Obě sestry vyrůstaly v zahradním domku zámečku Amerika, v němž je dnes umístěno Muzeum Antonína Dvořáka. Růženu přitahovalo divadlo, ale otec, spolupracovník Jana Nerudy, který se vak z existenčních důvodů stal magistrátním úředníkem, tomu nepřál. Až po jeho smrti začala studovat zpěv a brala hodiny herectví u Otýlie Sklenářové-Malé.

Dne 25. června 1940 se na Smíchově provdala za malíře Františka Xavera Naskeho.

V letech 1907–1948 byla členkou souboru Národního divadla v Praze, ale současně vystupovala pohostinsky i s ochotníky. V roce 1948 kvůli onemocnění přestala hrát a 31. srpna 1955 definitivně odešla do důchodu. Byla však i významnou filmovou herečkou. Ve filmech vytvářela role moudrých a rozšafných babiček, maminek, tetiček a starších žen. Díky velice kultivované řeči působila jako recitátorka a herečka v Československém rozhlase.

Je autorkou vzpomínkové knížky Jak šel život z roku 1941 a v roce 1947 napsala knížku Malá kronika. Je rovněž autorkou řady šansonů. Za svoji hereckou tvorbu získala v roce 1931 Státní cenu, v roce 1947 titul Národní umělkyně a v roce 1953 Řád práce.