Vznik Velké Prahy

Po sloučení čtyř historických samostatných měst v roce 1784, kdy vzniklo Královské hlavní město Praha byl vznik Velké Prahy dlouho připravovaným krokem. Rozrůstala se zástavba, přibývaly podniky a rostl počet obyvatel. Od 70. let 19. století byly bourány hradby. Postupně vznikala fungující aglomerace. Od 19. století docházelo k dílčím rozšířením. Byl připojen Josefov (1850), Vyšehrad (1883), Holešovice a Bubny (1884) a Libeň (1901). Bylo však třeba dále řešit otázky infrastruktury (vodovod, kanalizace, rozvod plynu, doprava) a efektivní správu, zejména v nejlidnatějších předměstských oblastech (Karlín, Smíchov, Královské Vinohrady, Žižkov aj.).

Jednání o rozšíření Prahy byla vedena již na přelomu století. Velkorysé řešení však umožnil až vznik samostatného Československa. Na základě obecné shody byl v listopadu 1918 předložen Národnímu shromáždění návrh zákona o Velké Praze. Během projednávání se seznam dotčených obcí ještě rozšířil. V únoru 1920 byl přijat zákon č. 114/1920 Sb. a poté návazné prováděcí vyhlášky vlády. Jako datum vzniku Velké Prahy byl určen 1. leden 1922.

Toto heslo se nachází na herní trase Královské Vinohrady v aplikaci Putování Prahou 2

Vyrazte ven, pojďte si zahrát

Objevte více

Bylo připojeno 37 obcí a osad: Bohnice, Braník, Břevnov, Bubeneč, Dejvice, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Hostivař, Hrdlořezy, Malá Chuchle, Jinonice, Karlín, Kobylisy, Košíře, Krč, Liboc, Malešice, Michle, Motol, Nusle, Podolí, Prosek, Radlice, Sedlec, Smíchov, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Troja, Veleslavín, Královské Vinohrady, Vokovice, Vršovice, Vysočany, Záběhlice, Zátiší a Žižkov.

Na počátku století měla Praha asi 233 tisíc obyvatel a 21 km. Po svém založení měla Velká Praha 676 000 obyvatel na rozloze 171 ,64 km². Počet obyvatel tak narostl zhruba třikrát, rozloha se zvětšila osmkrát.

Zákony byly rovněž upraveny záležitosti samosprávy Velké Prahy. Došlo i k úpravám číslování městských obvodů K původním osmi (značeno římskými číslicemi, I – VIII) přibyly další (IX – XIV).

Přehled obvodů od roku 1922:
Původní: Praha I – Staré Město, Praha II –  Nové Město, Praha III – Malá Strana, Praha IV – Hradčany, Praha V – Josefov, Praha VI –  Vyšehrad, Praha VII – Holešovice , Bubny, Praha VIII – Libeň (rozšířeno o Bohnice, Kobylisy, Střížkov, Troja)
Nové: Praha IX – Prosek , Hloubětín , Vysočany, Praha X – Karlín, Praha XI – Hrdlořezy , Malešice , Žižkov, Praha XII –  Královské Vinohrady, Praha XIII – Vršovice, Praha XIV – Michle ,  Nusle , Krč, Praha XV – Braník , Hodkovičky , Podolí, Praha XVI – Hlubočepy , Malá Chuchle , Radlice , Smíchov, Praha XVII – Košíře , Motol , Jinonice, Praha XVIII – Břevnov , Střešovice , Dolní Liboc, Praha XIX – Bubeneč , Dejvice , Sedlec , Veleslavín , Vokovice.

V průběhu 20. století se Praha dále rozrůstala a docházelo ke změnám administrativního členění až do podoby, jako známe dnes (např. změny v roce 1960 zavedly 10 obvodů a Vinohrady byly rozděleny do více městských částí). Dnes má hl. m. Praha 57 samosprávných městských částí a 22 správních obvodů. Členění 1 -10 nadále používají např. soudy, pošta apod.