Zemská porodnice, Apolinářská čp. 441/18

Historie

Podnětem k vybudování Královské české zemské porodnice se stalo roku 1861 převedení bývalého nalezince a porodnice u sv. Apolináře, které sídlily v bývalém klášteře - Kanovnickém domě -  u kostela v Apolinářské čp. 447/4 (pozn.: později klinika adiktologie doc. Skály) a jejímž ředitelem byl zakladatel porodnictví Antonín Jan Jungmann, do státní správy.

Stavební program Zemské porodnice vypracoval roku 1862 hrabě František Thun-Hohenstein, o volbě architekta rozhodla tehdejší politická reprezentace, Český zemský sněm. Fakt, že Josef Hlávka, stavební podnikatel, architekt a významný mecenáš, předložil v roce 1865 projekt v neogotickém stylu, odpovídá dobové představě, že zdravotní péče souvisí s křesťanskou charitou a stylově proto patří do stejné skupiny jako stavby sakrální. Navíc, pálené cihly jsou odolné vůči bakteriím, a to bylo pro porodnici rovněž zásadní. Protože se počítalo s rozsáhlou stavbou pro předpokládaný počet tří tisíc porodů ročně a s plně oddělitelnými pavilony pro případ epidemie, jediným možným místem byl kraj Nového města poblíž jeho  opevnění zvaný Větrov.

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Pexeso Praha 2 z oken, střech a teras...(Petra Hajská), z kalendáře 2023

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Kvůli válečné situaci roku 1866 se posunulo zahájení stavby až do roku 1867. Poté, co Hlávka roku 1869 onemocněl v důsledku přepracování (do aktivního života se vrátil až 1881), vedl stavbu Hlávkův spolupracovník Čeněk Gregor, který ji předal k užívání roku 1875. Předpokládaný náklad pro novou porodnici s roční kapacitou 3000 porodů činil 400 000 zl., skutečné stavební náklady dosáhly cca 900 000 zl., náklady na vnitřní vybavení prodražily stavbu o dalších cca 101 000 zl. Od roku 1883 zde sídlily dvě univerzitní porodnické kliniky, které vznikly v souvislosti s rozdělením Karlo-Ferdinandovy univerzity v roce 1882 na českou a německou. V roce 1922 byla ke komplexu přistavěna budova kuchyně a prádelny.

Popis

Komplex porodnice tvoří hlavní dvoupatrová budova s uzavřeným vnitřním dvorem, určená pro porodní a přednáškové sály, laboratoře, ordinace a kapli. Lůžkovou část tvoří šest dvojtraktových křídel, která se připojují po třech z východní a západní strany hlavní budovy. Nachází se v Apolinářské ulici v oblasti Větrov na Novém Městě.

U hlavního vstupu do budovy porodnice je umístěna pamětní deska připomínající jejího stavitele, Josefa Hlávku.

Provoz porodnice byl rozdělen na část nemocniční, obsluhovanou lékaři, a nalezinec, v němž se o rodičky staraly porodní asistentky. Nejpůsobivější částí interiéru jsou vestibul, schodiště a kaple v prvním patře se sklípkovou klenbou.

Hlavní průčelí Zemské nemocnice je nezaměnitelné díky arkýři kaple na masivní noze, která rozděluje vstup na dvě části. Stěny arkýře bohatě zdobí barevné cihlové tvarovky. Z dálky je střední část fasády Zemské porodnice viditelná i díky vysoké stanové střeše s věžičkou, jejíž břidlicová střecha doplňuje barevnou kombinaci šedivým odstínem. Ostatní část fasády, s obdélnými okny s černým glazovaným rámováním a segmentovými záklenky, je členěná průběžnými římsami a pásy z barevných tvarovek. Nad hlavní římsou s glazovaným zeleným vlysem se zvedají charakteristické stupňovité štíty s vpadlými poli a kruhovými průhledy, které použil Hlávka i pro průčelí v lůžkové části a nad vrata v ohradní cihlové zdi uzavírající komplex porodnice. Na postranních dveřích je umístěna pamětní deska Ladislava Poláka, oběti nešťastného leteckého náletu spojeneckých vojsk v únoru 1945.
Budova je památkově chráněna od roku 1958. Nyní areál slouží Gynekologicko-porodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice, České neonatologické společnosti a Urogynekologické společnosti. V těsné blízkosti leží malý parčík v Apolinářské ulici. Pro svůj nevšední vzhled v anglickém stylu je čas od času využívána filmaři při natáčení historických snímků.

V roce 2025 oslavila porodnice své 150. výročí.