Všeobecná fakultní nemocnice, U Nemocnice čp. 502/2

Historie

Josef II. vydal v roce 1781 tzv. direktivní pravidla, jež ustanovovala vznik a podobu zakládaných zdravotních ústavů. Součástí všeobecných nemocnic, jež měly pečovat o chudé nemocné, měly být porodnice, nalezince, sirotčince a blázince. Finančně měly být hrazeny z nadačního fondu ze zrušených klášterů a nevyhovujících špitálů. První ústavy se v Praze umisťovaly do zrušených prelatur na Karlově, u sv. Kateřiny a u kapituly sv. Apolináře. Česká první státní nemocnice byla zřízena dekretem Josefa II. z 18. září 1788 a po nezbytných adaptacích starších budov, kterou prováděl František Pavíček (plány z roku 1787 F. L. Herget), byla slavnostně otevřena 1. prosince 1790, jak to dokazuje i dodnes zachovaný nápis nad vstupem. Zmíněnými staršími budovami jsou míněny objekty novoměstského Ústavu šlechtičen, který nemocnici s blázincem předcházel. Byly postaveny v letech 1701–1704 pro zchudlé šlechtičny podle projektu Marcantonia Canevalleho a upraveny a rozšířeny v letech 1765–1769 podle návrhu Jana Josefa Wircha.

Dnes je součástí areálu VFN i sousední slavný Faustův dům (Mladotovský palác), který vlastnil Ferdinand Antonín Mladota ze Solopisk. V současnosti jej využívá též 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. 

Tento obsah se nachází v jedné z našich her Doplňovačka, září 2023

Vyzkoušejte si Vaše znalosti v některé z našich her

Hrát

Popis

Nemocnice, velice jednoduše řešená stavba bez jakýchkoliv architektonických příkras, měla při otevření 300 lůžek pro pacienty, 34 lůžek pro personál a jeden operační sál. Blázinec (Tollhaus), který tvořila samostatná budova ne nepodobná vězení, měl 54 lůžek a dva pokoje s vyšším standardem péče. Uprostřed zahrady stála kaple sv. Josefa vysvěcená 5. prosince 1790. Nemocnice v dalších letech stále zvětšovali a stavebně upravovali, výrazně v letech 1838–1839. V roce 1877 byl do areálu zaveden vodovod, o dva roky později plynové osvětlení. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na českou a německou v roce 1882, zde Lékařská fakulta zahájila svoji činnost v roce 1883/1884. Koncem století byly přistavěny další pavilony a rozšiřování pokračovalo i po roce 1900 a během celého 20. století. Od roku 1892 až do zavření vysokých škol 17. listopadu 1939 tu pracovalo 7 českých a 8 německých klinik. Nyní je zde umístěna řada klinik a lékařských center Všeobecné fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. 

Na budově blázince je vytesána pamětní deska Ústav pro choromyslné o jeho zřízení.

Všeobecná fakultní nemocnice, která byla zasažena za 2. světové války nálety, je místem, kde nalezneme  pamětní desku obětem náletů na Prahu r. 1944 a 1945. V budově III. interní kliniky je možné prohlédnout si další upomínku těchto událostí ,  Memento z ohořelých trámů.