Budova původní mateřské školy, Jana Masaryka čp. 360/25 (Vinohrady)

Historie

Královské Vinohrady při svém bouřlivém rozvoji v poslední čtvrtině 19. století nezapomněly ani na vybudování mateřské školy. Vinohradská mateřská škola byla vůbec prvním zařízením tohoto typu na území Čech, které bylo vybudováno a provozováno obcí.  Skici školní budovy v nynější ulici Jana Masaryka, stejně jako ostatních vinohradských škol, načrtl ředitel městské technické kanceláře inženýr Josef Franzl. Plány vypracoval městský inženýr Antonín Turek a stavbu provedl vinohradský stavitel Antonín Dvořák.

Architekti

Josef Franzl se narodil v roce 1828 v Ostrově na Čáslavsku. Studoval pražskou polytechniku. Ve funkci ředitele městské technické kanceláře Královských Vinohrad se podílel například na výstavbě radnice na náměstí Míru, Vinohradské vodárenské věže na Korunní třídě a většině vinohradských škol. Nejčastěji spolupracoval s  Antonínem Turkem, ale například i s  Ignácem Ullmannem.

Český architekt, žák a následovník Josefa Schulze, vrchní městský inženýr a budovatel Královských Vinohrad Antonín Turek se narodil 8. prosince 1861 v Praze, zemřel 30. září 1916 v Praze na Královských Vinohradech. S jeho jménem je spjata většina městských budov na Královských Vinohradech.

Vinohradský stavitel a architekt Antonín Dvořák se narodil 13. prosince 1850 v Průhonicích a zemřel 28. května 1918 v Praze. Bydlel v dnešní Jugoslávské ulici a v Korunní ulici, kde má skromnou pamětní desku. Spolu s Antonínem Turkem se podílel na realizacích činžovních domů v Korunní, Francouzské a Polské ulici i na projektu školy v Perunově ulici. Mezi jeho další pražské stavby (ve spolupráci s Karlem Fischerem) patří např. novorenesanční budova univerzitního botanického ústavu čp. 1965/5 ve Viničné ulici. Upravil i plány spolkového domu „Betánie“ v Soukenické ulici na Novém Městě.

Stavba

Dvoupatrová novorenesanční budova se nachází v ulici Jana Masaryka vedle budovy základní školy. Nad portálem je umístěna busta Tómy ze Štítného. V mateřské škole se nacházel sál ke hrám, osm učeben, dvě ředitelny a dvě sborovny (zvlášť pro chlapce a zvlášť pro děvčata) a dále kabinety, kuchyň pro stravování chudých dítek, umývárny a koupelny. Stavba tenkrát stála 64 650 zlatých a 34 krejcarů. (Pro srovnání, vedlejší základní škola vyšla jen něco málo přes 98 000 zlatých.)

Současnost

V roce 1991 byla založena soukromá základní škola pro žáky se specifickými poruchami učení Integrál, kterým poskytuje komplexní speciální péči. Působí ve školní budově pronajaté od Úřadu městské části Praha 2. Vzdělávací program je alternativní systém vzdělávání a výchovy určený žákům 1. až 9. ročníku. Žákům poskytuje nadstandardní péči.

Tóma ze Štítného

Nad portálem krášlí průčelí školy busta Tómy ze Štítného. Tóma neboli Tomáš Štítný ze Štítného se narodil někdy mezi lety 1331 a 1335, takže se často uvádí zlatá střední cesta 1333, na otcovské tvrzi Štítném u Žirovnice. V rodovém erbu měl stříbrný odřivous v červeném poli, stejně jako rod pánů z Bechyně, odkud patrně Štítní pocházeli. (Mimochodem, odřivous je heraldické znamení znázorňující zavinutou střelu). Tomáš ze Štítného studoval na pražské univerzitě, ale studia nezakončil a vrátil se na rodný statek ve Štítném. Často jezdil do Prahy, kde se stal jeho vzorem kněz Milíč z Kroměříže. Bez ukončeného studia nemohl Štítný kázat, a tak své myšlenky vyjadřoval písemně. Jednalo se jednak o kompiláty toho, co kde kdy slyšel a četl, a jednak překládal z latiny. Traktáty, které sepisoval, nazýval knížkami. Původně jich sepsal osm, ale název sbírky nazval Knížky šestery o obecných věcech křesťanských. Těch knížek bylo nakonec patnáct… Své dílo sepisoval v češtině, což mu vytýkali – Čechové. Po ztrátě manželky se Tomáš odstěhoval natrvalo do Prahy a zakoupil si dům na Betlémském náměstí, kde dožil do své smrti. Je považován za prvního klasika české literatury.