Ambulatorium, Italská 1800/7. Foto T. Hnátek

Zdravotní ambulatorium, Italská čp. 1800/35 (Vinohrady)

Původně se zde nacházely pozemky usedlosti Smetanka a zástavba v jihozápadní straně Helénské ulice vznikla ve dvacátých letech 20. století. Většinou má novoklasicistní výraz, ale na domech nalezneme i detaily, odkazující k moderně nebo kubismu. 

Historie

Vedení železnice zadalo stavbu budovy Ambulatoria nemocenské pokladny československých státních drah architektovi Janu Heindlovi, který navrhoval také nádraží, a zkušené projekční i stavební firmě Kapsa & Müller. Na plánech nalezneme též jméno stavitele Karla Lamače, který projektoval krov. Jan Svoboda a Zdeněk Lukeš také nevylučují autorství Adolfa Foehra. Plány dalších úprav jsou doloženy k letům 1936, 1960 (Obvodní ústav národního zdraví) a 2001.

Popis

Budova má charakter větší vily s výrazem pozdně klasicizující moderny. Na domě je však několik kubistických detailů. Skládá se z hlavní hmoty stavby a kolmo připojeného křídla, přičemž vše završuje mansardová střecha s vikýři. Z hlavního křídla vystupuje polygonální rizalit a vchod se nalézá prakticky v centru průčelí. Dispozičně jde o trojtrakt, kolmé křídlo je dvoutraktové.

Autor

Jan Heindl (1872 – ?) studoval na pražské průmyslovce. Navrhoval radniční, bankovní, zdravotnické i nádražní budovy a stylově přešel od pozdního historismu přes secesi k modernímu klasicismu. Z jeho díla lze jmenovat radnici v Sedlčanech z let 1902 až 1903, Záložnu v Jičíně (1905), budovu Městské spořitelny v Turnově z let 1906 až 1907, tiskárnu Jana Jiránka v Turnově z let 1906 až 1907 a brusírnu císařského rady Františka Šlechty v témže městě (1911). Z železničních staveb je možno uvést nádraží Praha – Královské Vinohrady, postavené v letech 1912 až 1913, nádraží v Bystřici u Benešova (1912 – 1914) a nádraží ve Voticích z let 1916 až 1917.

Adolf Foehr (1880 – 1943), narozený v Norimberku, patřil k pražským německy mluvícím architektům. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole, kde patřil k žákům Friedricha Ohmanna a Jana Kotěry, jehož 150. výročí narození jsme si roku 2021 připomněli, a také na slavné ETH v Curychu. Jeho tvorba měla spíše konzervativní podobu. Navrhl Slepeckou školu ve Štefánikova ulici v Ústí nad Labem (1913), vilu ředitele Müllera v Terezínské ulici v Lovosicích z let 1921 až 1922, Správní budovu Böhmische Glanzstoff – Fabrik ve stejné lovosické ulici, vilu Anny a Louise Seidnerových v Jihlavě (1925 – 1926) a kancelářskou budovu v pražské novoměstské ulici Na Těšnově, postavenou v letech 1926 až 1928. Poté vyprojektoval v Praze několik velkých až palácových staveb, například Palác Dunaj na novoměstské straně Národní třídy (1927 – 1928), Palác Dunaj na rohu Spálené a Purkyňovy ulice ve stejné čtvrti, postavený v letech 1927 až 1928. Dále Palác Dunaj na Soukenném náměstí, tentokrát v Liberci (1928), Palác Securitas ve Vodičkově ulici na pražském Novém Městě (1929 – 1930), Brandejsův obchodní dům ve staroměstské Provaznické ulici z roku 1930 a obytný soubor Malý Berlín v pražské holešovické ulici U Smaltovny (1937 – 1940). Také od něj pochází návrh vily Hummelberg v hlubočepské ulici Na Zlíchově z roku 1939.

Firma Kapsa & Müller je představena v medailonu nájemního domu firmy "Kapsa a Müller" v Podskalí.

Současnost

Budova slouží občanské vybavenosti a sídlí v ní pražská pobočka společnosti Gordic. 

Galerie: 
Ambulatorium, Italská 1800/7. Foto T. Hnátek
Ambulatorium, Italská 1800/7. Foto T. Hnátek
Ambulatorium, Italská 1800/7. Foto T. Hnátek
Ambulatorium, Italská 1800/7. Foto T. Hnátek
Ambulatorium, Italská 1800/7. Foto T. Hnátek
Katastrální území

Umístění: Italská 35, Helénská 6, čp. 1800/XII, Praha 2 – Vinohrady

Architekt: Jan Heindl, Adolf Foehr
Kapsa & Müller

Realizace: 1922 - 1924

Adresa
Italská 1800/7
120 00 Praha 2
Česká republika
50° 4' 48.3204" N, 14° 26' 15.3276" E
Štítky: 
Odkazy a literatura:
Zdeněk Lukeš, Praha moderní III, Velký průvodce po architektuře 1900 – 1950, Pravý břeh Vltavy, Praha 2014, s. 152, 288, 289
Dalibor Prix a kol., UPP, Velká Praha V-Ž, Praha 2017, s. 1029.
Jan E. Svoboda – Zdeněk Lukeš – Ester Havlová, Praha 1891 – 1918, Praha 1997, s. 118.
Pavel Vlček (ed.), Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, Praha 2004, s. 178-179, 226, 439.
Datum poslední aktualizace: 7.6.2022 16:08
Datum vytvoření: 9.4.2022 19:24

Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?