Zdravotní ambulatorium, Italská čp. 1800/35 (Vinohrady)

Historie

Vedení železnice zadalo stavbu budovy Ambulatoria nemocenské pokladny československých státních drah architektovi Janu Heindlovi, který navrhoval také nádraží, a zkušené projekční i stavební firmě Kapsa & Müller. Na plánech nalezneme též jméno stavitele Karla Lamače, který projektoval krov. Jan Svoboda a Zdeněk Lukeš také nevylučují autorství Adolfa Foehra. Plány dalších úprav jsou doloženy k letům 1936, 1960 (Obvodní ústav národního zdraví) a 2001.

Popis

Budova má charakter větší vily s výrazem pozdně klasicizující moderny. Na domě je však několik kubistických detailů. Skládá se z hlavní hmoty stavby a kolmo připojeného křídla, přičemž vše završuje mansardová střecha s vikýři. Z hlavního křídla vystupuje polygonální rizalit a vchod se nalézá prakticky v centru průčelí. Dispozičně jde o trojtrakt, kolmé křídlo je dvoutraktové.

Autor

Jan Heindl (1872 – ?) studoval na pražské průmyslovce. Navrhoval radniční, bankovní, zdravotnické i nádražní budovy a stylově přešel od pozdního historismu přes secesi k modernímu klasicismu. Z jeho díla lze jmenovat radnici v Sedlčanech z let 1902 až 1903, Záložnu v Jičíně (1905), budovu Městské spořitelny v Turnově z let 1906 až 1907, tiskárnu Jana Jiránka v Turnově z let 1906 až 1907 a brusírnu císařského rady Františka Šlechty v témže městě (1911). Z železničních staveb je možno uvést nádraží Praha – Královské Vinohrady, postavené v letech 1912 až 1913, nádraží v Bystřici u Benešova (1912 – 1914) a nádraží ve Voticích z let 1916 až 1917.

Adolf Foehr (1880 – 1943), narozený v Norimberku, patřil k pražským německy mluvícím architektům. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole, kde patřil k žákům Friedricha Ohmanna a Jana Kotěry, jehož 150. výročí narození jsme si roku 2021 připomněli, a také na slavné ETH v Curychu. Jeho tvorba měla spíše konzervativní podobu. Navrhl Slepeckou školu ve Štefánikova ulici v Ústí nad Labem (1913), vilu ředitele Müllera v Terezínské ulici v Lovosicích z let 1921 až 1922, Správní budovu Böhmische Glanzstoff – Fabrik ve stejné lovosické ulici, vilu Anny a Louise Seidnerových v Jihlavě (1925 – 1926) a kancelářskou budovu v pražské novoměstské ulici Na Těšnově, postavenou v letech 1926 až 1928. Poté vyprojektoval v Praze několik velkých až palácových staveb, například Palác Dunaj na novoměstské straně Národní třídy (1927 – 1928), Palác Dunaj na rohu Spálené a Purkyňovy ulice ve stejné čtvrti, postavený v letech 1927 až 1928. Dále Palác Dunaj na Soukenném náměstí, tentokrát v Liberci (1928), Palác Securitas ve Vodičkově ulici na pražském Novém Městě (1929 – 1930), Brandejsův obchodní dům ve staroměstské Provaznické ulici z roku 1930 a obytný soubor Malý Berlín v pražské holešovické ulici U Smaltovny (1937 – 1940). Také od něj pochází návrh vily Hummelberg v hlubočepské ulici Na Zlíchově z roku 1939.

Firma Kapsa & Müller je představena v medailonu nájemního domu firmy "Kapsa a Müller" v Podskalí.

Současnost

Budova slouží občanské vybavenosti a sídlí v ní pražská pobočka společnosti Gordic.