Vila Dr. Moravtze, Helénská čp. 1799/4 (Vinohrady)

Historie

Vilu si nechal postavit JUDr. Bohumil Moravetz, ředitel České banky Union. Projekt vypracoval architekt Max Spielmann a úřad stavební povolení udělil 30. prosince 1922. Stavbu realizovala firma Antona Möse, kolaudace proběhla 27. března 1924 kolaudace a téhož roku získala stavba číslo popisné. K větším změnám podoby domu došlo již roku 1937, kdy se podle plánů architekta Jiřího Steina přistavěly dva rizality na jihovýchodní straně a v této době vznikla v nároží dnes již neexistující garáž. V období mezi touto rekonstrukcí a čtyřicátými lety 20. století došlo k přístavbě balkónu nad vstupní edikulou.

K roku 1976 jsou doloženy úpravy na nocležnu a kanceláře, které provádělo Rudé právo, sídlící v ulici Na Poříčí 30. Zásadní přestavba dle plánů z roku 1995 nastala následujícího roku a tato rekonstrukce sjednotila mansardu nad celým objektem, dostavěla prostor mezi zadními rizality a změnila dispozice ve vyšších podlažích.  Úpravy pro zubařské ordinace z roku 2014 výraz stavby nezměnily. V 21. století došlo při přestavbě na Rezidenci Helenika k nástavbě dalšího patra a vila získala čistě obytnou funkci.

Popis

Novoklasicistní vila stojí v zahradě. Hlavní průčelí, směřující k severovýchodu, rozděluje vystupující schodišťový rizalit na dvě části. Východně položená má jednu okenní osu a vstupní edikulu s dvěma toskánskými sloupy, která nese balkón. Vedle vstupu se na obou částech edikuly nalézají dvě menší obdélná okénka. V západní partii prolamují fasádu dvě velká obdélná okna. Vyšší podlaží, tedy 1. a 2. patro v zásadě opakují členění fasády v přízemí a nad vstupem předstupují balkóny. Ze zahradního průčelí vystupují na krajích dva rizality a má čest okenních os, západní čtyři a východní též, přičemž jedna se nachází v  rizalitu.  Stavbu kryje mansardová střecha s vikýři.

Autor

Architekt Max Spielmann (1881 Kroměříž – 1970 Wiesbaden) v letech 1901 až 1905 studoval na vídeňské technice a následně se přesunul do Prahy, kde se stal asistentem profesora Franze Sablika na pražské německé technice. Z jeho tvorby lze uvést Palác Křižík v Plzeňské ulici na pražském Smíchově z roku 1913, vilu Hanse Budischowského v Třebíči z let 1914 až 1915 a činžovní domy v novoměstské Podskalské ulici z roku 1921. Dále navrhl několik pražských staveb pro významnou podnikatelskou rodinu Petschků. Jedná se o palác v ulici Politických vězňů (1922 – 1927), vilu Otto Petschka v Bubenči (1924 – 1929), vilu Friedricha Petschka, postavenou tamtéž v letech 1927 až 1930 a vilu Marianne Gellertové-Petschkové v bubenečské ulici V Sadech, dokončenou roku 1930. Z větších realizací je možno ještě uvést Palác Hospodářského svazu přádelen v Revoluční v Praze na Starém Městě (1928 - 1929).

Současnost

Dům prošel zásadní rekonstrukcí i přestavbou a je v dobrém stavu. Nacházejí se v něm byty.