Brána Špička (Vyšehrad)

Z historie

Nejstarší zděné opevnění patrně již z románské doby, nevytvářelo jen obranu středověkého královského paláce na Vyšehradě, ale chránilo celou ostrožnu. Toto románské opevnění snad nahradilo starší opevnění z doby Břetislava I. Dosud dochované fragmenty gotické hradby pocházejí z doby po založení Nové Města pražského v roce 1348 Karlem IV. Císař dal tehdy obehnat Vyšehrad zdí a velice pevnými věžemi. Stavba trvala pouhé dva roky. Výstavbě se sice bránila Vyšehradská kapitula, která nechtěla být do fortifikace zahrnuta, ale se stížnostmi neuspěla, protože opevnění Vyšehradu bránilo vltavské údolí a tím celou Prahu od jihu. Nejvýraznější dominantou tohoto opevnění byla jihovýchodní brána, známá pod původním názvem Táborská či Horní, ale nejčastěji Špička. Jednalo se o mohutnou věžovou stavbu, která měla charakter malé pevnosti, neboť bránila nejslabší část středověkého opevnění. Brána se dodnes zčásti zachovala: Zůstala celá severní třetina přízemní partie s výběhy žebrové klenby středního průjezdu. Brána měla patrně trojdílné uspořádání, s podsebitím vysazeným na krakorcích a doplněným řadou štíhlých jehlancových střech nad polygonálními arkýři, které daly bráně název Špička. Na bránu navazovaly hradební zdi. Fortifikace kolem brány zůstala dobře zachována ještě přes celé 16. století. Od 28. června 1621 však prováděli v prostoru kolem Špičky nádeníci z příkazu Albrechta z Valdštejna úpravy starých hradeb, neboť zdejší gotické opevnění představovalo poměrně zranitelné místo pevnosti. Barokní výstavba Vyšehradské citadely pak znamenala zásadní proměnu tohoto místa. Kolem roku 1700 došlo k výrazné změně, když bylo z mohutné dvoupatrové průjezdné pevnostní věže s ochozem a devíti věžicemi ubouráno první patro a ve druhé polovině 19. století pak byla zbořena při rozšiřování ulice V Pevnosti pravá strana přízemí.

Současnost

Dnes je tato pozoruhodná stavba přístupná, neboť se v ní nachází Informační centrum. Vedle vchodu do centra Špička je umístěna pamětní deska.

Model možné dřívější podoby brány Špičky je publikován na webu Praha archeologická. Starší a zmenšenou napodobeninou brány je budova Zrcadlového bludiště na Petříně. Tuto budovu si nechal postavit Klub českých turistů jako pavilon pro Jubilejní výstavu roku 1891. Stavba pak byla následně demontována a přemístěna na Petřín.