Architekt Jenšovský: Náhrobek Petra Fischera, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 2-2 (Vyšehrad)

Při východní zdi Vyšehradského hřbitova v bezprostřední blízkosti Slavína se nacházejí tři hroby, jejichž provedení nese stejný rukopis architekta Jenšovského. Jedná se o hrob 2-2 Petra Matěje Fischera, smíchovského starosty a zakladatele Slavína, o hrob 2-4 malíře Willyho Nowaka a o hrob 2-6 šlechtického rodu Špačků ze Starbugu.

Literatura uvádí jako autora návrhů hrobů architekta Jenšovského, ale bez uvedení křestního jména. Mohlo by se jednat o architekta Bedřicha Jenšovského (narozen v roce 1860 v Pyšelích, zemřel 5. října 1906 v Praze), který byl po řadu let zaměstnán v kanceláři architekta Antonína Wiehla, autora mj. arkád na Vyšehradském hřbitově, případně by se mohlo jednat o mnohem slavnějšího architekta a stavitele Arnošta Jenšovského (narozen 15. března 1842, zemřel 19. dubna 1904), který je autorem celé řady budov na Novém Městě pražském, například na Rašínově nábřeží čp. 1781/64 domu U Paroplavby či domu, který si vystavěl pro sebe, rovněž na Rašínově nábřeží. Tento dům byl zbořen po leteckém náletu v únoru 1945 a místo něho pak byl postaven Tančící dům.

Petr Fischer vystudoval lesnictví v Dačicích a Mariabrunnu u Vídně. Po několikaleté praxi se stal nadlesním na Desfourovských statcích a potom na židlochovickém panství hraběte Lamberka. Získal si velké zásluhy splavněním Otavy pro vory až do Písku. Ve svém oboru byl tak známým odborníkem, že byl v roce 1840 jmenován přísežným znalcem, odhadcem lesů v Čechách a dozorcem nad lesy různých šlechticů. V roce 1845 si založil prosperující obchod s dřívím na Smíchově, vlastnil parní pilu v Roudnici a mlýn v Lobkovicích. Zapojil se i do veřejné činnosti a od roku 1867 působil jako starosta Smíchova. Roku 1867 byl zvolen starostou okresního zastupitelstva. Po smrti J. Fügnera byl zvolen starostou Sokola Pražského a později starostou Českého klubu. Byl štědrým mecenášem vlasteneckých spolků a zřízení Slavína bylo jedním z těchto skutků.