Břetislav Benda: Ženská postava, Vyšehradský hřbitov (Vyšehrad)

Sochař Břetislav Benda byl v roce 1915 přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se stal žákem Josefa Václava Myslbeka. Podobně jako Václav Kaplický narukoval do první světové války na italskou frontu, kde byl v roce 1917 vážně poraněn na dlaních. Během léčení ve strahovské vojenské nemocnici docházel do Myslbekova ateliéru a po skončení války pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Byl členem SVU Mánes. Jeho dílo zahrnuje několik set plastik a kreseb. S celou řadou jeho soch se lze setkat na průčelích veřejných budov a veřejných prostranství. Jeho díla jsou ve sbírkách Národní galerie, v pařížském muzeu Museé des Invalides, v muzeu v Sévres a v dalších galeriích a muzeích. Byl nazýván sochařem ženského těla. Pochován je na Vyšehradském hřbitově v hrobě 3-8, který zdobí jeho plastika ženské postavy, kterou sem přenesl ze zahrady jeho vily syn akademický sochař Milan Benda (nar. 6. října 1941, zemřel 2. listopadu 2017), který je i autorem architektonické úpravy hrobu a sám v něm spočívá po boku otce.

Plastika ženy představuje námět, jemuž se tento sochař věnoval nejvíc. Nese v sobě znaky Myslbekovy stavby sochy a Štursova lyrismu.

Na Vyšehradském hřbitově se můžeme s jeho dílem ještě setkat na hrobě č. 5-145, kde vytvořil reliéf, na hrobě č. 6-53 Přemysla Kočího, kde je umístěna jeho busta, stejně jako na hrobě č. 6-109 je busta Václava Kaplického a na Vocelově hrobě č. 11-4 je lyrická alegorie Smutku.