Jan Kaplický: Vlastní náhrobek, Vyšehradský hřbitov, hrob č. 13-12 (Vyšehrad)

Jan Kaplický vystudoval v letech 1956 až 1962Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. V roce 1968 emigroval do Spojeného království, kde působil v letech 1969-1971 v architektonické kanceláři Denys Lasdun & Partners, do roku 1973 v ateliéru Renza Piana a Richarda Rogerse. Britské občanství získal v roce 1975 a o čtyři roky později založil společně s Davidem Nixonem architektonické studio Future Systems. V roce 1991 se oženil s Amandou Levete, s níž má syna Josefa, s níž pracoval, mj., pro NASA. S filmovou producentkou Eliškou Fuchsovou se seznámil při natáčení biografického snímku Profil v roce 2004 a v roce 2007 se s ní oženil. Toho dne 14. ledna 2009, kdy mu manželka Eliška porodila dcerku Johannu, zemřel náhle na selhání srdce. Po Kaplického smrti bylo uspořádáno 27. ledna 2009 symbolické rozloučení v kostele sv. Anny, kde se s ním rozloučilo  na 200 příbuzných, známých a příznivců jeho architektury. Dagmar Havlová za svého manžela zotavujícího se v nemocnici přečetla písemnou kondolenci, Janem Kaplickým navržené pozoruhodné stavby bychom našli nejen na britských ostrovech, ale i jinde ve světě. V Čechách se ale stal známým zejména díky návrhu Národní knihovny na Letné, tzv. blobu, který si získal vášnivé zastánce i stejně vášnivé odpůrce, aniž by byl nakonec realizován. O realizaci hrobu řekla vdova Eliška Kaplicky Fuchsová pro média, že návrh na hrob našla v Kaplického archivních materiálech jako skicu a rozhodla se ji realizovat. Trvalo to asi rok, protože návrh počítal s italským mramorem a nerezovou koulí. S pomocí sochaře Josefa Wagnera se nakonec dílo podařilo dokončit a do hrobu vedle architekta byli pochováni i jeho rodiči. Světoznámý architekt se tak dočkal realizace svého návrhu i v Praze, byť posmrtně…