Břetislav Benda: Busta Václava Kaplického (Vyšehrad)

Na Vyšehradském hřbitově se nachází hrob národního umělce Václava Kaplického a jeho ženy Jájíčky. Autorem spisovatelovy busty je významný český sochař Břetislav Benda.

Václav Kaplický byl záhy po maturitě na táborské reálce odveden na haličskou frontu první světové války. V roce 1916 byl zajat a vstoupil do 1. střeleckého pluku československých legií. V roce 1918 se dostal do rozporu s jejich vedením, byl zatčen a uvězněn na mysu Gornostaj u Vladivostoku, odkud byl v roce 1919 deportován do ČSR. Zážitky z války, zajetí a  z legií zachytil v románu Gornostaj, který byl polemikou s obecně přijímanou legionářskou legendou. Po návratu do vlasti byl krátce úředníkem ministerstva národní obrany. Pracoval pak jako nakladatelský redaktor Pokroku, který založil, Družstevní práce, Činu, Melantricha a dalších nakladatelství. Od roku 1950 se stal spisovatelem na volné noze. Psal hlavně historické prózy, například Kraj kalicha, Železná koruna, Rekruti či patrně jeho nejznámější dílo Kladivo na čarodějnice, podle kterého natočil v roce 1969 Otakar Vávra velmi působivý film. V roce 1978 byl jmenován národním umělcem. Přátelil se se spisovatelem a humoristou Jaroslavem Žákem.

Sochař Břetislav Benda byl v roce 1915 přijat na Akademii výtvarných umění v Praze, kde se stal žákem Josefa Václava Myslbeka. Podobně jako Václav Kaplický narukoval do první světové války na italskou frontu, kde byl v roce 1917 vážně poraněn na dlaních. Během léčení ve strahovské vojenské nemocnici docházel do Myslbekova ateliéru a po skončení války pokračoval ve studiu na Akademii pod vedením Jana Štursy. Byl členem SVU Mánes. Jeho dílo zahrnuje několik set plastik a kreseb. S celou řadou jeho soch se lze setkat na průčelích veřejných budov a veřejných prostranství. Jeho díla jsou ve sbírkách Národní galerie, v pařížském muzeu Museé des Invalides, v muzeu v Sévres a v dalších galeriích a muzeích. Byl nazýván sochařem ženského těla. Pochován je na Vyšehradském hřbitově v hrobě 3-8, který zdobí jeho plastika ženské postavy, kterou sem přenesl ze zahrady jeho vily syn Milan Benda (nar. 6. října 1941, zemřel 2. listopadu 2017), který je i autorem architektonické úpravy hrobu a sám v něm spočívá po boku otce.