Čeněk Vosmík: sv. Václav, Jenštejnská čp. 1966/1 (Nové Město)
Český kníže a světec, patron Čech a Moravy a symbol české státnosti svatý Václav se narodil v roce 907, byl zavražděn 28. září 935 ve Staré Boleslavi (uvádí se také rok 929).
Český sochař a restaurátor Čeněk (Vincenc) Vosmík se narodil 5. dubna 1860 v Humpolci, zemřel 11. dubna 1944 v Praze.
Busta sv. Václava zdobí štít Hlávkovy studentské koleje v Dittrichově ulici.
Čeněk Vosmík byl velice talentovaným sochařem a již ve svých třinácti letech získal na Světové výstavě ve Vídni zlatou medaili. Ve Vídni na Akademii výtvarných umění studoval malbu a sochařství. Počátkem devadesátých let devatenáctého století se usadil v Praze a působil jako asistent Josefa Václava Myslbeka. Podle jeho návrhu sám vytesal sousoší Záboj a Slavoj, dnes umístěné ve Vyšehradských sadech. Čeněk Vosmík se podílel na výzdobě celé řady kostelů, mj. zhotovil sochu sv.Ludmily pro hlavní oltář kostela sv. Ludmily na náměstí Míru. Na Vyšehradském hřbitově najdeme mnoho jím zhotovených plastik, například na hrobě B. Jablonského (hrob 5-30), V. Zeleného (hrob 13-19), K Mattuše (socha Smutku na hrobě 14-1, Kasalovského (socha Kristus v poušti, hrob 14-24), Bromovského (socha Kristus a kajícnice, hrob 14-27), L. Nováka (socha Matka milosrdenství, hrob 14-28) či J. Brdlíkové (portrétní busta na hrobě 14-32).
Svatý Václav se narodil knížeti Vratislavovi I. (mladší syn sv. Ludmily) a kněžně Drahomíře patrně v roce 907. Podle pověsti to bylo na hradišti Stochově poblíž Kladna. Po smrti otce (v roce 921) byl Václav ještě příliš mladý, proto se vlády ujala jeho matka Drahomíra, ale vleklé spory se sv. Ludmilou o moc v knížectví a o vliv na Václava vedly až k usmrcení Ludmily. Kníže Václav později vládl knížectví, které se rozprostíralo na území ve středních Čechách s několika hradišti. Později byl pro Václava důležitý spor s jeho ambiciózním bratrem Boleslavem a jeho stoupenci, kteří měli vlastní hradiště. Vzhledem k politické situaci od nás směrem na západ se změnilo i postavení Václavova knížectví a tradiční přemyslovská politika orientovaná na Bavorsko musela vycházet i se Saskem. Sv. Václav však dál odváděl tzv. daň míru do říše, resp. do Bavorska, a tím se země postupně začleňovala do Říše římské. Zahynul ve velmi mladém věku. Bratr Boleslav pozval Václava na hostinu k sobě do Staré Boleslavi, kde ho po vzájemné hádce ubili mečem Boleslavovi stoupenci. Potom byli pronásledováni i Václavovi příznivci a jejich rodiny. Boleslav nechal za tři roky ostatky svého bratra převézt na Pražský hrad, což bylo vlastně vyjádřením jeho pokání a první skutek, který byl předzvěstí Václavova svatořečení. V 10. století se již objevuje význam Václava jako světce i jako vládce a tento symbol se objevuje stále až do současnosti. O svatém Václavovi existuje mnoho legend, ale i dokladů o jeho křesťanském smýšlení.
Sv. Václav je prvním svatořečeným Čechem, jedním z nejoblíbenějších českých svatých, mučedník, jehož tradice sehrála velmi důležitou úlohu v emancipaci českého státu v Evropě po dlouhá století. Za jeho přednosti jsou pokládány především mravný život, zbožnost, stavba křesťanských kostelů, konání skutků milosrdenství a lásky, péče o chudé, nemocné a sirotky, poskytování přístřeší a pohostinství pocestným, nestrpění křivdy a také statečnost.
Symbolem přemyslovského rodu a českého státu se stal Václav již v raném středověku.
Název: sv. Václav
Umístění: Štít Hlávkovy koleje, Jenštejnská čp. 1966/1
Autor: Čeněk Vosmík
Provedení: kámen
Datum vytvoření: 1.6.2022 11:02
Zašlete nám zpětnou vazbu k tomuto heslu. Líbí se Vám toto zpracování? Máte návrh na změnu?
Zpětná vazba