Jinan dvoulaločný v Botanické zahradě UK (Nové Město)

V Botanické zahradě Univerzity Karlovy o rozloze 3,5 hektaru roste u vchodu do skleníků zcela unikátní jedinec jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba cv. Praga), který dosahuje jen kolem 5 m výšky, avšak je rozkladitý s převislými větvemi. Jeho stáří se nyní odhaduje přibližně na 155-160 let (v r. 2021). Obvod kmene měří zhruba 343 cm ve výši jednoho metru, což by odpovídalo normálnímu jinanu vysokému 20 metrů. Tento specifický kultivar ´Praga´ byl snad vyšlechtěn z kultivaru ´Pendula´ a možná se nejprve pěstoval jako bonsaj v nádobě nebo v sudu. To by mohlo být důvodem jeho neobvyklého tvaru. Jak uvádí informační  tabulka u paty stromu, byl  zde  vysazen ještě předtím, než tu byla založena botanická zahrada.

Jinany jsou statné stromy s kuželovitou nebo širokou korunou. Dorůstají do výšky 30-40 m a dožívají se velmi úctyhodného věku. Nejstarší doložený jinan je starý okolo 4700 let a roste v Číně. Obecně se jinan považuje za živoucí fosílie, když tu zůstal sám z původně velké skupiny rostlin a všechny jemu příbuzné druhy vymřely. Například jeden jinan přežil i atomový výbuch v Hirošimě. Jinan patří mezi vzácné stromy českých parků a zahrad. Pochází z Číny a Japonska, ale větší skupina jedinců ve volné přírodě dosud nebyla nalezena. Jinan se tradičně pěstoval u klášterů a kostelů. Do Evropy se dostal kolem roku 1770 a do Prahy v r. 1844. Zpočátku bylo i pro odborníky záhadou jeho rozmnožování, protože jinan je stromem dvoudomým (jeden strom je samčí a jiný samičí). Nejasnosti však přináší ta skutečnost, že plody i semena se na samičích stromech vytvářejí, i když květy nebyly opyleny. Květy jsou větrosnubné, pyl přilétá vzdušnými proudy na samičí vajíčka, kde se uchytí, ale k oplodnění dojde až za několik týdnů, když plody spadnou na zem. Plody se podobají mirabelkám, v Japonsku se jim říká meruňky stříbrné. Jinan má údajně i léčivé účinky, z listů se vyrábějí čaje i léky. V České republice roste několik desítek statných stromů této dřeviny.

V Praze 2 rostou dva jinany v horní části Havlíčkových sadů při cestě od vily směrem vlevo k Pavilonu. Také v Riegrových sadech se nacházejí dva jinany dvoulaločné sloupovité, jeden je starší, přibližně stoletý, druhý mladší asi patnáctiletý. Rostou ve volném prostranství v západní části poblíž Italské ulice. Traduje se, že právě ten starší Ginkgo biloba v Riegrových sadech obdivoval Jaroslav Foglar a napadlo ho použít list a strom jako symbol ve své knize Stínadla se bouří. Ale je možné, že mu byl inspirací košatý jinan v Botanické zahradě UK.

Do seznamu významných stromů byl ojedinělý jinan dvoulaločný v Botanické zahradě zařazen v roce 2013 jakožto 5. strom.

Soupis významných stromů v České republice vzniká od roku 2013, aby se zařazené dřeviny staly nedotknutelné a zachránilo se jejich poselství pro další generace. Aktuálně je v databázi evidováno 314 stromů. Za významné stromy se považují ty, které se nějak pojí k důležité události našich dějin, nebo k místu, kde rostou, nebo připomínají význačné osobnosti. Mohou to být také stromy nápadného vzrůstu, jedinci, kterých se vyskytuje jen málo, tvoří dominantu krajiny, nebo to jsou zvláštní dendrologické taxony dřevin. Čtyři zcela nově zařazené dřeviny do pražské databáze významných stromů připomínají význačného architekta, bývalou první dámu Olgu Havlovou (v Praze 3), vznik Československa a Evropské unie. Někde se významné stromy označují informační tabulkou. Na rozdíl od památných stromů ČR zatím nejsou ze zákona povinně evidovány a označovány.  

V Praze 2 rostou čtyři významné stromy; je to kromě jinanu dvoulaločného ještě Strom míru na Vyšehradě - lípa srdčitá, dále Hrušeň tisíciletí na Vyšehradě a Strom míru na náměstí Míru - javor mléč.