Nadační dům V. a M. Schmidtových, Šumavská 862/30 (Vinohrady)

Manželům Schmidtovým, šlechticům ze Sönbergů, patřily dva vinohradské domy. Větší objekt se nachází v  Šumavské ulici 962/30 a menší dům ve Francouzské ulici 737/60 na území Prahy 10. Vítězslav Schmidt se narodil v roce 1840, jeho žena, rozená Kalousová, o čtyři roky později. Marie měla bratra Ferdinanda Jana Nepomuka Kalouse, římskokatolického duchovního, probošta staroboleslavské kapituly a od roku 1891 pomocného biskupa pražského a titulárního biskupa gratianopolského. Narodil se 29. února 1836 v Černém Volu, zemřel 19. září 1907 ve Staré Boleslavi. V roce 1898 jej rakouský císař František Josef I. jmenoval komturem řádu Františka Josefa s hvězdou. Jeho Excelence Msgre. Ferdinand Kalous byl světícím biskupem při slavnostním vysvěcení chrámu sv. Ludmily na náměstí Míru.

Marie Schmidtová zemřela po delším utrpení 22. dubna 1914 ve 22 hodin, pohřbena byla do rodinné hrobky na Vyšehradském hřbitově 25. dubna 1914. Na smutečním oznámení ze dne 23. dubna 1914 jsou podepsány rodiny Klatovskij, Lieblein a Schmidt, urození pánové ze Sönbergů. Ve své poslední vůli odkázala majetek Vyšehradské kapitule a pražské obci s tím, že bude z jejího dědictví zřízena Nadace manželů Vítězslava a Marie Schmidtových, šlechticů ze Sönbergů. Ve stručnosti lze uvést, že do nadace byly vloženy oba činžovní domy na Královských Vinohradech v Šumavské a Francouzské ulici s tím, že na obou domech budou nadační cedule. Z nadace byly dotovány věnce a světla na hrobce šlechticů ze Sönbergů na Vyšehradském hřbitově, a to v den úmrtí manžela Marie Vítězslava Schmidta, na výročí jejího úmrtí a v další významné církevní dny. V tyto dny bude sloužena obětní mše v kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Další roční doživotní apanáž měla být vyplácena synovcům Marie Schmidtové, a to advokátnímu koncipientovi Adolfu Klatovskému (zemřel 14. dubna 1929) a Robertu Schmidtovi šlechtici ze Sönburgů, magistrátnímu úředníkovi v Praze. Po jejich smrti měl být stejný obnos vyplácen nadanému českému studentovi jako stipendium. Z nadace byly další finanční prostředky poskytnuty Útulku sv. Josefa na Královských Vinohradech, Asylu Milostného Jezulátka Pražského, Ústavu Arimäjtského k pohřbení chudých a Ústavu slepých dívek na Kampě. Hlavním posláním zřízené nadace však bylo využití výnosů z obou domů pro zaopatření chudých v Městském chudobinci u sv. Bartoloměje v Praze, v Městském chorobinci na Karlově a České dětské nemocnici v Praze „pro ošetřování chudých mravných dítek bez rozdílu pohlaví“. Správcem nadace byla ustanovena pražská obec.  Po zrušení městského chudobince a městského chorobince na Karlově převzali chovance těchto ústavů Sociální ústavy hlavního města Prahy a v roce 1942 byla činnost nadace restrukturalizována tak, že z menší části byla placena hrobka a její údržba na Vyšehradě a stipendia studentů, a z vlastního výnosu obou domů pak jedna třetina připadla České dětské nemocnici a dvě třetiny Pražským sociálním ústavům. Ve stejném poměru pak byly rozdíleny kapitálové výnosy z uložených peněz.

Dům v Šumavské ulici zdobí deska Nadace manželů Schmidtových nad vchodovými dveřmi, zatímco na domě ve Francouzské ulici deska schází.

Za velkou pomoc děkuje autor tohoto příspěvku pánům Ondřeji Bastlovi a Petru Klicperovi a členům facebookové skupiny Zapomenutá slova.