Dana Němcová (Nové Město)

Dana Němcová se narodila jako Valtrová 14. ledna 1934 v severočeském Mostě. V roce 1953 začala v Praze studovat psychologii na Univerzitě Karlově, kde poznala pozdějšího psychologa, filozofa a významného katolického intelektuála Jiřího Němce. Vzali se 2. července 1955, měli spolu sedm dětí. Po krátkém období relativní svobody v druhé půli šedesátých let okupovaly Československo armády Varšavské smlouvy. Němcovi ještě v létě 1968 naložili své potomky do kamarádčina trabantu a odjeli do Rakouska, aby počkali, jak se situace vyvine, zda dojde k zatýkání „socialismu nepřátelských elementů". Nedošlo - a oni se záhy vrátili domů. Začala normalizace. Manželé Němcovi se počátkem sedmdesátých let sblížili s undergroundovou komunitou. Byli to vlasatí mladí hudebníci, kteří rezignovali na profesionální kariéru.

Pořad ČT  "Fenomén Underground , Věčná Ječná " uvádí: Velký byt Němcových v Ječné  se stal centrem nezávislé kultury, jakýmsi intelektualním trustem – scházeli se v něm literáti, hudebníci, výtvarníci, filosofové, teologové… Častými hosty zde byli mj. mladí vlasatci z undergroundu a také členové Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu. V bytě se konaly přednášky, čtení, koncerty, večírky, spousta lidí tu i bydlela – jednalo se vlastně o jistý druh komunitního soužití, známého z doby amerických hippies.  A Dana tomu všemu vládla co paní domu. Ječná 7 byla prostě jedním z mála pražských míst , „kde se lidé scházeli, vyjadřovali a chovali zcela svobodně“.

Když začal komunistický aparát kriminalizovat členy skupiny The Plastic People of the Universe (jejím spoluzakladatelem byl i Milan "Mejla" Hlavsa) a další undergroundové hudebníky a když s nimi v roce 1976 uspořádal soudní proces, byli to mezi jinými právě Němcovi, kdo pro zatčené organizoval podporu mezi významnými, protirežimně orientovanými osobnostmi české vědy a kultury. Z podpory PPU se poté fakticky zrodila Charta 77, kterou Dana a Jiří Němcovi jako jedni z iniciátorů podepsali mezi prvními. Mělo to okamžité důsledky. K prvnímu výslechu na Ruzyň si StB Danu Němcovou předvolala v den jejích narozenin, 14. ledna 1977. Následoval vyhazov z práce (to se týkalo i Jiřího Němce, který od  roku 1977 dělal nočního hlídače), domovní prohlídky, opakované předvolávání k výslechu a soustavná šikana. Přesto už rok po Chartě 77 zakládala Dana Němcová spolu s některými dalšími signatáři Charty Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který dokumentoval případy perzekuce a posílal o nich zprávy do zahraničí.

V roce 1979 byla paní Němcová zatčena a strávila půl roku ve vazbě; v říjnu ji podmíněně odsoudili za podvracení republiky a roku 1980 byl na několik měsíců uvězněn Jiří Němec, který o několik let později odešel do exilu. V lednu 1989, na začátku tzv. Palachova týdne, byla Dana Němcová zatčena, když šla jako mluvčí Charty 77 položit květiny k pomníku sv. Václava. Po listopadu se nejdřív nakrátko stala poslankyní federálního parlamentu, poté vedla správní radu Výboru dobré vůle Olgy Havlové a pracovala v Poradně pro uprchlíky.

Roku 1990 dostala cenu mezinárodního mírového hnutí Pax Christi, o osm let později jí byla udělena prezidentská medaile Za zásluhy a roku 2000 rakouská Středoevropská cena. Roku 2013 se pak Dana Němcová stala držitelkou Ceny Paměti národa.

Čestné občanství MČ Praha 2 uděleno 5. května 2010